"Podle lékařských výzkumů je v současné době průměrná výška mladého českého muže 180 cm a ženy 167 cm. Rozptyl je přitom zhruba deset centimetrů nahoru i dolu," řekl Lebl. V Evropě jsou nejvyšší Skandinávci a Nizozemci. Češi jsou asi o tři centimetry nižší než oni a v průměru mají stejný vzrůst jako Němci, Rakušané a Angličané.

Naopak jižní národy jsou nižší. V době, kdy člověk byl lovcem a sběračem, byla jeho výživa dostatečná a bohatá, infekční nemoci skoro nebyly. Lovci a sběrači byli pravděpodobně tak vysocí jako současná populace. Když se člověk zhruba před 10 000 let usadil a začal se věnovat zemědělství, jeho výška se podle Lebla snížila o 15 až 20 centimetrů.

Rozvoj zemědělství umožnil obživu většího množství lidí, ale ve výživě obyvatelstva začaly chybět živočišné bílkoviny, které jsou pro růst člověka velmi důležité. Navíc se objevovaly hladomory a začaly se šířit infekční nemoci.

Výšku populace lze těžko odhadovat podle kosterních pozůstatků panovníků a šlechty, jejichž strava se lišila od stravy většiny obyvatelstva. Teprve v 19. století se zlepšoval život širších vrstev společnosti a populace opět rostla.

Léčí i poruchy růstu

V Česku se pro poruchu růstu léčí nyní asi 680 dětí ve 12 specializovaných centrech, z nichž tři jsou v Praze.

"Pacienty nám posílají především pediatři, kteří sledují zdravotní stav dětí. Více by se o problémy růstu ale měli zajímat i rodiče. Když vidí, že dítě nemá takový vzrůst jako jeho vrstevníci ve stejném věku, pak by na to měli lékaře upozornit a pátrat, proč tomu tak je," řekl Lebl.

Příčinou může být nedostatek růstového hormonu, který se v těle vyrábí v mozkovém podvěsku neboli hypofýze. Ta má podobu drobné žlázy okrouhlého tvaru, která je ukryta hluboko na spodině lebeční.

"Bez léčby by děti s nedostatkem růstového hormonu zůstaly velmi malé a v dospělosti by měřily zhruba 110 až 140 cm," sdělila doktorka Stanislava Koloušková z dětské endokrinologie a diabetologie fakultní nemocnice v pražském Motole.