Bude to běh na dlouhou trať, říkají rybáři o své snaze.

„Díky třem posledním teplejším zimám už začínáme být úspěšní. Ale stačí, aby pořádně přituhlo, a přijdou další nálety kormoránů, kteří řeky znovu vyžerou do mrtě. Všechno úsilí by tak přišlo vniveč,“ řekl Právu hospodář Západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl během úterního vysazování desítek tisíc malých ostroretek do Mže v Plzni.

Podle jednatele Českého rybářského svazu Jana Štípka je zachování původních druhů ryb důležité už z historického pohledu.

„Byly tady už od nepaměti a je zapotřebí, aby tady zůstaly i pro budoucnost,“ prohlásil Štípek. Podle něho se sice nejedná z hlediska komerčního využití o tak zajímavé ryby, jako je například kapr, štika či sumec, přesto se některé rybářské organizace začaly zabývat jejich umělým odchovem.

„Jde nám o to, abychom je v řekách udrželi, i když nás to stojí peníze, které se nevrátí,“ dodal Štípek.

Vědecký pracovník Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech považuje umělé vysazování původních druhů ryb za nezbytný krok k jejich záchraně.

„Rozhodně to má smysl. Je to vidět například na Ohři pod Nechranickou přehradou, kde se podařilo tuto rybí populaci po několika letech znovu nastartovat,“ prohlásil Randák.

Umělý odchov má i rizika

Podle něho je to i díky tomu, že v posledních dvou třech letech nebyla síla kormoránů tak veliká. „Kdyby pokračoval podobný trend teplejších zim ještě tři nebo čtyři roky, věřím, že by se podařilo na řadě míst populaci původních druhů ryb obnovit,“ pokračoval odborník.

Upozornil ale na úskalí při vysazování uměle odchovaných ryb. „Je otázka, jak dlouho a do jaké velikosti je držet v chovných nádržích, aby byly následně schopné se adaptovat v tekoucích vodách. Pokud jsou mimo přirozené prostředí, ztrácejí chování, které mají vrozené a které jim umožňuje ve volné přírodě přežít,“ uzavřel Randák.