„Šlo o to, prozkoumat, zda konflikt s Ruskem o Krym a Donbas vyvolal a do budoucna vyvolá nějaké změny v migraci ukrajinské populace především ve vztahu k Visegrádu a Evropské unii,” uvedl šéf výzkumu Dušan Drbohlav.

Jeho výzkumný tým Geomigrace z Přírodovědecké fakulty UK s mezinárodními partnery v těchto dnech vydává knihu o migraci do EU po Majdanu. Geografové rok točili i rozhovory s migranty, kteří už emigrovali nebo se do vlasti vrátili, a ptali se i migračních expertů zemí Visegrádu kromě Maďarska.

Spádovou oblastí je Rusko

„Ukazuje se, že vnitřně vysídlení se pravděpodobně do budoucna nedají masově do pohybu. Důvod je ten, že jsou většinou z východní části Ukrajiny a ta spádovala migračně na Rusko,” konstatoval Drbohlav.

Anexe Krymu Ruskem a válečný konflikt na východě země pozměnily podle vědců migrační vlnu z Ukrajiny i v rámci samotné země. Ukrajina je politicky nestabilní a má ekonomické problémy. Výzkum ukázal, že ve své vlasti východní Ukrajinci čelí problémům s integrací, diskriminací na trhu práce, těžko se dostávají k sociálním dávkám i humanitární pomoci a často nejsou příznivě přijímáni ani západními krajany.

Za prací míří především do Polska

Výzkum se proto zabýval i zahraniční migrací Ukrajinců. Země Visegrádu jsou Ukrajincům blízké jazykově a kulturně a atraktivní jsou také jejich prosperující ekonomiky. Zatímco Slovensko a Česko nepociťují výrazné navýšení imigrace z Ukrajiny, žádostem o azyl a pracovní víza čelí Polsko.

Má totiž liberálnější migrační politiku, která vyšla Ukrajincům vstříc. Mohou využívat půlročních pracovních pobytů, poznamenal Drbohlav. Jen v polovině roku jich přicestovalo do Polska kolem půl miliónu.

Čeští geografové proto svůj výzkum chtějí prezentovat i v Bruselu.

Vláda chce přilákat chybějící pracovníky

Ukrajinci nicméně tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku a jsou dlouhodobě druhou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce.

Toho chce využít i česká vláda při řešení nedostatku pracovních sil. Pokud by se nedařilo zaplnit všechny pozice, chtěl by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zefektivnit systém pracovních karet a zejména Ukrajincům usnadnit přístup na pracovní trh, řekl začátkem října.