Vzdor pozitivům má územní plán i své kritiky z řad některých obcí či spolků.

Těm vadí, že jsou některé tahy v Brně a okolí ponechané v územních rezervách. Proto nebude možné vyřešit trasování například čtyřproudové silnice z Brna na sever, která má odvést tranzitní dopravu z mnoha obcí. Kritici proto avizovali napadení dokumentu u soudu.

Nejvyšší správní soud už jedny jihomoravské zásady územního rozvoje zrušil, to bylo v roce 2012. Kraj má za to, že při pořizování nyní schváleného plánu postupoval v souladu se zákonem. Pro zvedlo ruku 56 zastupitelů z celkových 65.

Dalšího zpochybnění se hejtman nebojí

Jihomoravský kraj nedávno ukončil závěrečný proces veřejného projednávání zásad, který začal v dubnu. Obdržel námitky 39 obcí, dvou investorů a 16 zástupců veřejnosti, dalších více než 1200 podání bylo samostatných.

Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), který je za přípravu plánu zodpovědný, kraj vypořádal všechny námitky, přičemž některým vyhověl, některým jen zčásti a některým vůbec.

Tesařík uvedl, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Přispět by k tomu měla studie, jejíž zadání je součástí dokumentu. Ta by měla vyřešit, kudy povede silnice R43 od dálnice D1 až po Lysice. Zatím je v plánu zanesena ve dvou variantách.

Podle kraje je v pořádku, že vedení silnic v Brně a okolí vyřeší až následná studie.

Hejtman Michal Hašek (ČSSD) už dříve řekl, že žalobu má právo podat každý. „Jsme přesvědčení, že jsme při procesu tvorby zásad maximálně respektovali zákony a judikaturu soudů včetně Nejvyššího správního soudu a jeho minulého rozhodnutí,” řekl Hašek.