Nejpozději tři dny před začátkem voleb obdrží každý volič obálku s hlasovacími lístky, případné náhradní jsou na vyžádání ve volební místnosti. Jako obvykle je pro vydání hlasovací obálky zapotřebí ověření totožnosti.

V případě krajů pak za plentou volič vkládá do obálky hlasovací lístek strany, kterou si vybral. I zde platí metoda kroužkování a podobně jako ve sněmovních volbách lze takto preferovat až čtyři kandidáty, kteří poskočí, když dosáhnou více než pěti procent hlasů preferenčních hlasů ze všech platných.

Pokud v daném okrsku se vybírají i noví senátoři, dostane volič druhou obálku, do které vloží lístek se jménem vybraného kandidáta.

Souběh hlasování

Na volby do horní komory se však vztahuje většinový systém. To znamená, že pokud ani jeden kandidát nedostane přes 50 procent hlasů, o týden později se koná druhé kolo, do kterého postupují dva lidé s nejvyšším počtem hlasů. Novým senátorem se stane ten, kdo získá největší počet hlasů a ten přitom nemusí být nadpoloviční.

Podle politologa Tomáše Lebedy volby, ve kterých byl souběh například hlasování pro krajské zastupitelstvo a Senát, vždy vykazují významně vyšší podíl neplatných hlasů.

„Lidé si musejí dávat pozor, aby dávali správný lístek do správné obálky. Platí také, že pokud volič přijde např. ke krajským volbám a nechce volit do Senátu, tak vůbec nemusí převzít obálku – komisaři je k tomu ani nemohou nutit. Prostě stačí jedno ze dvou hlasování vynechat,“ upozornil Lebeda.