Tak například Hnutí pro Prahu 11 podle své výroční finanční zprávy z roku 2014 zaplatilo za svoji poměrně rozsáhlou předvolební kampaň jen necelých 22 tisíc korun.

Jeho kandidáti přitom před volbami do zastupitelstva byli vidět na osmi billboardech a čtyřiceti lavičkách. Kromě toho hnutí vydávalo časopis a pořádalo setkání s občany, na nichž se rozdávaly propagační předměty. Jak to dokázalo?

Předseda Hnutí pro Prahu 11 a nynější starosta Jižního Města Jiří Štyler to vysvětlil Právu tak, že v účetnictví i ve výroční zprávě jsou zahrnuty ty náklady, které odpovídají vybraným členským příspěvkům.

Ten zbytek, odhadem 300 000 korun, hnutí ve své finanční zprávě prostě neuvedlo.

Dochází často k placení inzerce a dalších kampaňových materiálů mimo stranické účetnictví. Nezákonný tento postup není Vít Šimral, Rekonstrukce státu

Podle analytika Rekonstrukce státu Víta Šimrala je bohužel tento postup poměrně běžný.

„V komunálních, ale i dalších volbách dochází často k placení inzerce a dalších kampaňových materiálů mimo stranické účetnictví. Nezákonný tento postup není,“ sdělil Právu Šimral.

Dodal, že v roce 2014 tak mnoho subjektů kandidovalo, aniž by veřejnost věděla, kdo jejich kampaně platil a kolik vlastně stály. Příkladem jsou podle něj Hnutí pro Prahu 11, hnutí Pro Prahu, Město lidem, Zlínské hnutí nezávislých a další.

Mnozí naši příznivci na své náklady zhotovili propagační materiály Jiří Štyler, předseda Hnutí pro Prahu 11

Štyler na otázky Práva, jak se mu povedlo pořídit rozsáhlou kampaň za 22 tisíc, odpověděl, že kampaň financovali i spolupracující subjekty, jednotlivci a příznivci hnutí.

„Mnozí naši příznivci na své náklady zhotovili propagační materiály, kterými nás podporovali,“ sdělil Štyler.

„Aktivní samostatnou činnost vyvíjela i jednotlivá sdružení, mezi nimiž bych jmenoval například Jihoměstský osvětový spolek, který podporoval své kandidáty, jeho podpora představuje vynaložené náklady cca 290 tisíc korun,“ dodal.

Jihoměstský osvětový spolek je občanské sdružení. Podle obchodního rejstříku bylo založeno v roce 2010. Štyler je sám členem Jihoměstského osvětového spolku. Jeho předsedou je pak radní Petr Lukeš, který má na starosti hospodaření městské části a audit. Okolnosti financování Hnutí pro Prahu 11 teď prověřuje policie na podnět bývalých zastupitelů.

Schváleno auditorem i Poslaneckou sněmovnou

Výroční finanční zprávu Hnutí pro Prahu 11 za rok 2014 přitom ověřil certifikovaný auditor a poté ji předal s výrokem bez výhrad kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Následně ji výbor i Sněmovna schválily.

Sněmovní kontrolní výbor každoročně kontroluje výroční finanční zprávy politických stran a hnutí, a to pouze po formální stránce.

„Naše pravomoc spočívá v tom, že kontrolujeme úplnost zpráv a to, zda je jejich součástí také výrok auditora,“ řekl Právu předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM).

Pokud zprávy splňují všechny náležitosti, tedy jsou v nich zaznamenány příjmy, výdaje, dary a další údaje, navrhuje výbor Sněmovně zprávu ke schválení.

V případě, že některé údaje chybí nebo strana a hnutí včas vyplněný formulář nedodá, a to ani po výzvě k nápravě, může Sněmovna navrhnout vládě pozastavení či zrušení subjektu, o kterém rozhoduje Nejvyšší správní soud.

„Výroční zpráva Hnutí pro Prahu 11 za rok 2014, jak jsem do ní znovu nahlédl, splňovala všechna potřebná kritéria, tedy vykázala příjmy i výdaje ve výši 21 928 Kč, a podepsal ji auditor s tím, že je vše v pořádku,“ řekl Právu Koníček.

Proto „spadla“ do balíku partají, jejichž výroční finanční zprávu schválila Sněmovna bez jakýchkoli problémů.

Změní vše nový zákon?

Dodal, že pokud mělo v tom roce Hnutí pro Prahu 11 nějakou kampaň, tak zjevně údaje o ní jeho účetnictvím neproběhly. Podle něj tak musel náklady uhradit někdo jiný a hnutí to zatajilo. V takovém případě ale nemá šanci jak kontrolní výbor, tak auditor, a dokonce ani finanční úřad zjistit nesrovnalost.

Strana nebo hnutí však musí takové náklady, které nejdou z jejich zdrojů, přiznat ve zprávě jako dar. A ten podle Koníčka ve zprávě Hnutí pro Prahu 11 nikde nefiguruje. Takže co bude? Podle dosavadní praxe nic.

Zákon vůbec neřeší volby do místních zastupitelstev, včetně voleb do statutárních měst a hlavního města Prahy Petr Vymětal, katedra politologie VŠE

Už od počátku ledna by tuto situaci aspoň částečně mohla změnit přijatá novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Ta zpřísňuje kontrolu financování politických stran, určuje jim strop nákladů na kampaně a snaží se znemožnit, aby je hradily nedohledatelné subjekty. Novela zákona se ovšem netýká obecních voleb.

„Zákon vůbec neřeší volby do místních zastupitelstev, včetně voleb do statutárních měst a hlavního města Prahy. To je největší problém, který v tom zákoně bude,“ řekl Právu Petr Vymětal z katedry politologie Vysoké školy ekonomické.

Novela počítá se vznikem nezávislého Úřadu pro dohlížení na financování politických stran a politických hnutí. Úřad by při kontrole měl dohlížet i na to, aby financování politických kampaní bylo transparentní.

Úřad čekají ještě další náročné kroky. Novela zákona totiž stanovuje nejen stropy financování kampaní, ale zároveň definuje, že nepeněžité dary, například billboardy, se mají pořizovat za obvyklé ceny.

Tvůrci novely tak zřejmě chtěli zamezit prodeji billboardů s 95procentní slevou. Avšak ceny reklamních poutačů se obtížně definují už proto, že jejich cena se odvíjí podle lokality, kde jsou umístěny.