Sněmovna nakonec v pátek v úvodním čtení kývla na to, aby sestřičky nemusely mít vysokou školu, ale stačily by jim čtyři roky na střední zdravotnické škole a rok studia na vyšší odborné škole.

Při projednávání zákona poslankyně Pastuchová na plénu zavzpomínala na své studium na zdravotní škole. Den před sněmovními volbami v roce 2013 prý měla třídní sraz s bývalými spolužačkami. Musela jim slíbit, že když se do dolní komory dostane, pokusí se změnu ve vzdělávání sestřiček prosadit.

„Dalším slibem bylo, že pokud se tento zákon bude měnit, musím od pultíku své kolegyně pozdravit a zamávat jim, tedy mě omluvte, ale i toto ráda splním. Ahoj, holky 4. DS, maturitní ročník 1984. Plním svůj slib,“ prohlásila na plénu, čímž pobavila své kolegy.

Sestry potřebují titul

Novela zákona o nelékařských pracovnících z pera ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), která má vyřešit nedostatek sestřiček, Sněmovnou v prvním čtení prošla. Návrh teď poputuje do výboru. Dolní komora o novele bude ještě jednat ve druhém a třetím čtení, poté musí návrh schválit Senát a podepsat prezident.

Současná praxe je taková, že zdravotní sestry musí po dostudování střední školy absolvovat ještě tři roky bakalářského studia.

„Zamysleme se selským rozumem, jestli opravdu každá sestřička musí mít vysokou školu,“ apelovala zpravodajka zákona Pastuchová.

Nemá smysl studovat tak dlouho, říká sestra

Exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) podotkl, že by se mohlo stát, že rok na vyšší odborné škole bude atraktivní a většina dívek se bude hlásit na všeobecnou sestru.

U některých vyšších specializací, jako například intenzivní péče, bude vysokoškolské vzdělání potřeba.

Zdravotní sestřička Markéta Korešová Novinkám řekla, že rozhodně souhlasí se zjednodušením systému. „Nemá smysl studovat na sestru takhle dlouho," komentovala. Dodala, že na vysoké škole se většinou dívky učí stejné věci jako na střední zdravotní škole.