„Stavíte obyvatele před volbu, jestli mají spravovat věci veřejné, nebo svůj majetek. Vzpamatujme se. To, co děláme, je něco, co odporuje zdravému rozumu, morálce a slušnosti,“ apeloval na poslanecké kolegy Martin Komárek (ANO).

Sociální demokrat Jan Chvojka mu oponoval s tím, že nikdo nikomu nic nezakazuje. „Není to, že pokud máš majetek, nesmíš dělat politiku. Je to obvyklá praxe v mnoha západních státech. Vím, že musíte svého chlebodárce chválit,“ prohlásil.

ČTĚTE TAKÉ:
ČSSD i lidovci podpoří návrhy, které mají omezit Babišovo podnikání

Právě Chvojkův návrh, že člen vlády nemůže být ovládající osobou obchodní korporace a nemůže provozovat rozhlas, televizi a vydávat noviny, výbor Sněmovně doporučil přijmout. Proti byli kromě Komárka a Romana Vondráčka (ANO) také občanští demokraté, kteří prý nechtějí omezovat vlastnictví. Ruku nezvedla ani Marie Benešová ze soc. dem.

Babiš je vlastníkem holdingu Agrofert. Patří mu také mediální dům Mafra, pod který spadají například deníky MF Dnes, Lidové noviny, rádio Impuls či hudební stanice Óčko.

Výbor doporučil přijmout také návrh poslance Martina Plíška (TOP 09), aby z veřejných zakázek byly vyloučeny firmy, v nichž má nějaký člen vlády alespoň 25procentní podíl. Zároveň chce takovým firmám zakázat pobírat i nenárokové dotace a investiční pobídky.

A co Schwarzenberg?

„Je nemístné, aby člen vlády mohl být ovládající osobou velké obchodní korporace, která se uchází o dotace a investiční pobídky. Návrhy směřují proti kumulaci ekonomické, politické a mediální moci člena vlády v jedněch rukou,“ konstatoval Plíšek.

Komárek Plíškovi připomněl, že někdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl také dříve ministrem. „Je taky miliardářem a byl členem vlády, to vám nevadilo,“ divil se.

Chvojka k tomu dodal, že pro Babiše to vlastně nemusí nic znamenat. „Tato úprava se bude týkat nově jmenovaných ministrů a my nevíme, jestli pan Babiš bude ještě někdy v budoucnosti ministr,“ podotkl.

Není se čemu divit, míní Dienstbier

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) na jednání výboru prohlásil, že žádná právní úprava střetu zájmů stejně nenahradí politickou kulturu. Ke zmíněným pozměňovacím návrhům dal však neutrální stanovisko.

„Chápu důvody, proč byly návrhy podány. Umím si představit i přísnější pravidla. Je to ostrý politický střet,” uvedl. Připomněl také další Babišův střet zájmů, a to členství v dozorčí radě německé chemičky.

„Když se ukázalo, že Andrej Babiš porušuje zákon o střetu zájmů a zůstal předsedou dozorčí rady německé chemičky, pak se není možné divit, že vznikají požadavky na mnohem přísnější úpravu o střetu zájmů,“ míní Dienstbier.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) šéfa státní kasy požádal, aby se členství v radě vzdal. Babiš to však odmítá a stojí si za tím, že zákon neporušuje.

Návrhy musí ještě odsouhlasit Sněmovna, zákon o střetu zájmů by měla řešit 16. září. Normu poté musí schválit Senát a podepsat prezident.