Je zřejmé, že pokud si Kořistka vše vymyslel, mohl by být stíhán pro pomluvu či křivou výpověď. Důvěryhodnost Kořistky jako svědka je okolnost, kterou musejí orgány činné v trestním řízení zkoumat, v tom má prezident republiky Václav Klaus pravdu. Ale když už říká "a", a zjevně tak porušuje zásadu nezasahování výkonné moci do trestního stíhání a svoji roli danou ústavou, měl by říct i "b" a vysvětlit, v čem se mu v minulosti jevil Zdeněk Kořistka jako nedůvěryhodný.

Jinak totiž riskuje, že sám svoji důvěryhodnost u mnohých občanů ztratí. Ale nesmíme prezidenta moc kritizovat, nebo se rozzlobí a použije svého ústavního práva a nařídí, aby se ve stíhání Marka Dalíka a Jana Večerka nepokračovalo a další trestní stíhání v této věci aby se nezahajovala. Mocný jest prezident republiky.

Většina trestních věcí postavených na tvrzení proti tvrzení - a z tohoto pohledu jsou výpovědi Dalíka a Večerka důkazem jedním a Kořistkova výpověď druhým - končí do ztracena. Pokud je v nich vůbec někdo trestně stíhán a pak postaven před soud, často od něj odchází zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Jak se bude ČR vzdalovat od státu tunelovaného a blížit k státu právnímu, bude zproštění přibývat.

Zvláštní případ je vzetí do vazby. Lze je odůvodnit obavou z toho, že obviněný uprchne a bude se skrývat, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání a jeho následkům, nebo také obavami z maření vyšetřování, například ovlivňováním svědků. Kromě toho existuje takzvaná vazba předstižná, založená na skutečnostech odůvodňujících obavy, že obviněný bude na svobodě v trestné činnosti pokračovat.

Někteří dnes hovoří o prvcích policejního státu. Nevidím je. Ty by tu byly, kdyby policejní orgán považoval už pouhý lobbing ve prospěch ODS za skutečnost prokazující obavu z pokračování korupčního jednání. Kdyby byl tento stát policejní, vydal by třeba Nejvyšší soud judikát, že už lobbování za ODS je pro obavy z předstižné vazby postačující podmínkou (notorieta) a každého, kdo je obviněn z korupce ve prospěch ODS, je třeba do vazby vzít. To se ale nestalo, policie jen chtěla, aby státní zástupce navrhl soudci vazbu z důvodů obav z maření vyšetřování.

Až do zahájení trestního stíhání obou mužů mohla policie provádět jen předběžné úkony, nesměla vyslýchat svědky, konat domovní prohlídky apod. Snaha zabránit maření vyšetřování nastala teprve nyní, po zahájení trestního stíhání.

Policie je nyní adresátem nespravedlivých výtek a pošetilých rad. Prý zda má festovní důkazy o vině obou obviněných, aby neupadla do podezření, že je politicky ovlivňována třeba Stanislavem Grossem. Myslím, že žádné nové a rozhodující důkazy nemá, a přesto, jsme-li právní stát, musela oba muže obvinit. K prokázání viny může soudu stačit jeden přímý důkaz (Kořistkova výpověď) a ničím nepřerušovaný sled důkazů nepřímých. Mezi ně patří i důvěryhodnost svědka Kořistky i obou obviněných a možná i ODS a jejího čestného předsedy.

I za situace určitých pochybností, které se ale mohou rozptýlit u hlavního líčení, je státní zástupce povinen obžalobu podat, volby - nevolby. Soud je pak povinen přiklonit se v pochybnostech k nevině obžalovaného. Takové je právo i zvyk od dob starého Říma. Takový je právní stát.

Smysl celé trestní věci, jak už to ostatně bývá, není ani tak v potrestání údajných pachatelů, ale mnohem více ve všeobecné prevenci, tedy v onom poučení, co se smí a co ne, a jak se při rozhodování o tom v demokracii postupuje. První užitek je už v tom, že veřejnost vidí, že výhrady a protesty prezidenta republiky nejsou nic platné, a zbavuje se nesprávných představ o jeho pravomoci a významu.

PRÁVO 4. října