„Samozřejmě, je tam trestní řízení a platí tam i zásady vyhledávání trestné činnosti a operativa. Myslím si, že ty principy jsou obdobné. Takže operativa a vyhledávání trestné činnosti budou primární, ale je to ještě samozřejmě na debatu s generálním ředitelem,“ řekl v úterý Právu Šlachta s tím, že o svých plánech a představách či nápadech už s šéfem celníků průběžně komunikuje.

Mluvčí celníků Hana Prudičová v této souvislosti pro Právo přiblížila, že zatímco policie primárně pátrá po pachatelích trestných činů, Celní správa jde v prvé řadě po zboží, které nebylo řádně zdaněno nebo procleno.

Trestné činy spojené s DPH

„Pokud takové zboží objevíme, tak v rámci našich kompetencí prověřujeme, zda přitom nedošlo ke spáchání trestného činu. Pro případné stíhání pachatelů ale celou věc předáváme policii,“ vysvětlila Prudičová.

Speciální pátrací útvar, který by měl Šlachta ze své pozice řídit, má podle ní při prověřování k dispozici stejné nástroje jako policie včetně sledování nebo odposlechů. „Tyto prostředky zajišťuje skupina operativního nasazení,“ poznamenala Prudičová. Už dříve se takto celníci podíleli na prověřování kriminality spojené s dovozními cly a DPH nebo se spotřební daní – typicky tedy např. nelegálním tabákem nebo lihem. Nově od srpna může prověřovat také obecně trestné činy spojené s DPH.

Např. v roce 2014 prověřovala Celní správa podle údajů z výroční zprávy téměř 900 případů, přičemž zhruba 300 spisů z celkového počtu předala policii k obvinění pachatelů.

Počty případů každoročně rostou

Statistiky za loňský rok Celní správa zatím nezveřejnila, nicméně v roce 2014 stoupl meziročně počet takto zpracovávaných kauz o 10 procent a další nárůst práce pro celní operativce se očekává i v souvislosti s ak­tuál­ním rozšířením jejich pole působnosti.

Celníci přitom podle dřívějších vyjádření jim nadřízeného ministra financí Andreje Babiše (ANO) usilují o další kompetence, tedy aby si mohli kauzy nechat pod svými křídly i po případném sdělení obvinění. Pokud by toho dosáhli, chce Babiš k současným zhruba sedmi stovkám pracovníků speciálního pátracího útvaru přidat ještě další stovku.

Celní správa se přitom zejména svým působením na pražském mezinárodním letišti významně podílí také na odhalení pašovaných drog a i tyto počty v posledních letech výrazně stoupají. Zatímco v roce 2011 celníci zajistili zhruba 150 kilogramů zakázaných látek, tak v roce 2014 to podle výroční zprávy bylo již více než 400 kilogramů.

Priority nechtěl zveřejnit

Právě drogové problematice se přitom Šlachta v rámci takto specializované policejní jednotky věnoval ještě před svým příchodem do čela protimafiánské jednotky.

Jak konkrétně budou vypadat jeho priority, a zejména pak náplň práce ve vedení Celní správy, nechtěl Šlachta zatím popisovat s tím, že se podle svých slov soustředí především na to, aby se úspěšně vrátil zpět do služebního poměru. Ten ukončil kvůli nesouhlasu se slučováním jím vedeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s protikorupční policií po pětadvaceti letech letos ke konci června.

Kvůli návratu do služby teď Šlachta musí např. znovu absolvovat zdravotní prohlídky, ale podle jednoho z autorů služebního zákona, Petra Tomka, by měl podstoupit znovu např. i psychotesty.