Hlavní obsah

Starostové menších obcí s přímou volbou nesouhlasí

Právo, Jan Martinek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téma přímé volby starostů, které štěpí politickou scénu, je opět na pořadu dne. Politiky netrápí jen problém, zda by přímo volený starosta neměl příliš svázané ruce v případě, že by jeho radní měli úplně jiné politické zabarvení, a měl-li by mít tedy rozšířené pravomoci, ale také otázka, jak přímo voleného starostu odvolat.

Článek

Zastánci přímé volby proto zvažují přímou volbu starostů nejdříve jen pro malé obce a chtějí také ustanovit jakési pokusné laboratoře: obce, které by si samy vybraly, že chtějí starostu zvolit přímo.

Argument, že v menších územněsprávních celcích by se přímá volba starostů osvědčila, ale vyvracejí sami starostové malých obcí. Ti, které Právo oslovilo, ji většinou odmítají.

Jde i o kompetence, tvrdí starostové

„Jsem spíš proti, protože jeden člověk sám nic neudělá. I na menší obci je potřeba mít za sebou zastupitelstvo, je to spíš o kolektivu než o jednotlivci,“ řekla Právu Zdeňka Ambrožová, starostka obce Jakubčovice nad Odrou, která má necelých 700 obyvatel.

Podle Přemysla Svory, nezávislého starosty obce Ctiněves na Litoměřicku, je přímá volba starostů nesmysl. „Takový starosta by musel mít ze zákona daleko větší kompetence než teď, a to si neumím představit, že by mu někdo dal. Starosta, který nebude mít podporu stran v zastupitelstvu, může paralyzovat obec,“ myslí si.

„Určitě to není dobrá věc plošně. Tam, kde jsou silné strany, by byl starosta odříznutý od rozhodovacího výkonu. V malých obcích už politická příslušnost nehraje takovou roli, ale i tak bych se bála zavést přímou volbu šmahem,“ řekla Právu starostka Hodslavic Pavla Adamcová.

Proti je i Ivana Fajnorová, starostka za Brno-Jundrov, zvolená za zelené. „Vzhledem k tomu, že starosta ručí za rozhodnutí jak rady, tak zastupitelstva, tak je lepší, když má v zastupitelstvu podporu,“ řekla Právu.

Jsem pro za předpokladu, že bude uzpůsoben volební systém a starosta bude mít daleko větší kompetence
Drago Sukalovský

„Jsem pro za předpokladu, že bude uzpůsoben volební systém a starosta bude mít daleko větší kompetence. Aby nenastala situace, kdy by, obrazně řečeno, starosta šel doleva a zastupitelstvo doprava,“ míní starosta Kuřimi u Brna Drago Sukalovský.

Naopak přímou volbu by uvítala Ivana Chromá, starostka obce Radostín na Vysočině, která má sto padesát obyvatel.

„Klidně bych byla pro, protože v obcích, jako je ta naše, je málo lidí, je problém sestavit kandidátku, a lidi by stejně raději volili jednoho člověka,“ řekla Právu.

Komunální politiky, kteří se bojí svázaných rukou přímo voleného starosty, uklidňuje europoslanec za TOP 09/STAN Stanislav Polčák, který je zároveň předsedou Sdružení místních samospráv ČR. V zahraničí je podle něj měst a obcí, kde se starosta potýká s „konkurenční“ radou či zastupitelstvem, poskrovnu.

„Všude jinde se už přímo volí“

„Na Slovensku to byl častý argument, ale takových obcí je tam dvacet či třicet,“ uvedl Polčák. Ten upozornil, že nejen v SR, ale i v Rakousku, Polsku a v některých spolkových zemích v Německu už přímou volbu mají.  „Česko je jediná země, kde se starosta ustavuje nepřímo,“ řekl.

Přímá volba starostů by se podle něj měla nejprve vyzkoušet ve vybraných lokalitách. „Jsou v zásadě dva způsoby: jeden by byl takzvaný přechodný stav a volilo by se napřímo pouze v těch obcích, které by si to samy zvolily,“ uvedl Polčák.

„Druhá možnost je, že by přímá volba byla nejprve povinná v obcích pod 1500 obyvatel a ve větších by byla dobrovolná. Do několika let by se to pak uzákonilo plošně,“ míní Polčák.

Otázka nadstandardních pravomocí starosty by podle něj přišla na přetřes pouze ve větších obcích.

„V menších není nutné volit radu. Ve větších městech a obcích by to už ale znamenalo kompetenční zásah. Muselo by se vymezit, jaké pravomoci by starosta měl oproti nepřímo volené radě,“ dodal Polčák.

ČSSD a ODS proti

Takový návrh by podpořil i politolog Tomáš Lebeda. „Je to dobrý nápad v malých obcích, kde neexistuje stranická soutěž a kandidují jednotlivci,“ řekl Právu.

Problém by to podle něj byl ve větších obcích a městech. „Tam, kde se musí rada opírat o většinu v zastupitelstvu, by to mohlo přinášet problémy. Velké město a malá obec, to je velký rozdíl. Problém by ale mohl nastat s definováním hranice, kde to rozdělit,“ dodal.

Přímou volbu starostů ale nechtějí ani někteří politici, kteří sedí zároveň na starostenské i poslanecké židli. Například poslanec Jan Birke (ČSSD), který je zároveň starostou Náchoda.

Dělit volbu na větší a menší obce je hloupost
Jan Birke (ČSSD)

„Dělit přímou volbu starostů na malé a velké obce je hloupost. Dva systémy v samosprávních celcích nemůžou fungovat. Buď to zaveďme plošně, nebo to nedělejme,“ řekl Právu Birke.

„Mám zkušenost z Polska, znám tamní legislativu a kompetence, a vím, že přímá volba má své výhody, ale také obrovské nevýhody. Starostu je velmi komplikované odvolat, musí se to dělat referendem, a pokud vím, v Polsku referendum ani jednou nevyšlo, protože mají vysoké kvorum,“ řekl Birke Právu. I on souhlasí s obavami starostů menších obcí, že by přímo volený komunální politik mohl obec paralyzovat.

„Pokud starosta není ze strany, co vyhrála volby, je osamocen a má malé rozhodovací pravomoci i přes rozšířené kompetence,“ upozornil Birke.

Podobně mluví i místopředseda ODS Martin Kupka, který je starostou Líbeznic. „Starosta, který nemá oporu v zastupitelstvu, není schopen naplnit svůj program, nemůže obec dobře řídit,“ řekl Právu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám