Podle STEM těsně po prohraných evropských volbách ztráceli soc. demokraté na KSČM 5,5 procenta, CVVM uvedla 4,5 procenta. STEM vykazuje od července růst preferencí ČSSD o dvě procenta a pokles pro KSČM téměř o tři procenta. Podle CVVM komunisté od července ztratili dvě procenta, kdežto soc. dem. je lidmi hodnocena lépe o 3,5 procenta.

Některé příčiny, proč tomu tak může být, leží na povrchu. ČSSD po katastrofálních eurovolbách, v nichž získala pouze dva poslance - zlí jazykové tvrdí, že to věděla předem, a proto nikoho jiného než Libora Roučka a Richarda Falbra na své billboardy ani nedávala - vyměnila muže ve vedení strany.

Stanislav Gross, který vystřídal Vladimíra Špidlu, se pak stal premiérem. Vláda, kterou sestavil, je nová i není nová - zcela v Grossově stylu nedělat příliš prudké pohyby, aby nevylekal voliče. Grossův nástup provázela stupňovaná nepřízeň většiny celostátních médií a jeho vlastní kroky, které dávaly důvod ke kritice. Stačí zmínit jména Přibyl, Telička nebo Špidla, aby si každý, kdo se zajímá o politiku, vzpomněl, že kauzy spojené s těmito lidmi novému premiérovi mnoho slávy nepřinesly. 

I přesto volební preference ČSSD rostou a sám Gross musel v žebříčku oblíbenosti politiků pustit před sebe jen stranickou a vládní kolegyni Petru Buzkovou. Ostatně i velký zájem v Česku o slyšení designovaného komisaře Vladimíra Špidly v Evropském parlamentu ukazuje, že přání expremiéra odejít nikoli do čela české Sněmovny, ale do Bruselu ČSSD až tolik nepoškodilo. V reakcích české veřejnosti na Špidlovo slyšení sice převažovaly kritické tóny, ale to je pro politika a stranu nesrovnatelně lepší, než kdyby se vše přešlo mlčením.

Voliči, kteří před Grossovým nástupem nevěděli, zda se mají od Špidlovy ČSSD s předsedovým deklarovaným příklonem k reformám sociálního státu odvrátit a přiblížit se ke komunistům, či ještě chvíli se soc. dem. vydržet, anebo se na volby a politiku vykašlat jednou provždy, mají svůj jasný pohled na současnost a hledají politický subjekt, s nímž by se mohli alespoň zčásti ztotožnit.

Jako již mnohokrát předtím precizně tento pocit z dnešního života vyjádřil jeden ze čtenářů ve svém dopise. Pan J. D. to vidí takto: "Získali jsme politickou svobodu, ale spíše formální a hlavně neúčinnou a technology moci velmi dobře ohlídanou. Ekonomická nesvoboda se ještě prohloubila, jedinou univerzální hodnotou v životě společnosti se staly peníze a lidé byli zredukováni na ekonomické jednotky, které jsou předmětem hry různých sil. V takové společnosti chybí přirozené morální autority a vzorem se stávají bohaté celebrity. Mezilidské vztahy se rozmělnily, upadly a zhrubly. Cílem je zbohatnout co nejvíce a hlavně co nejrychleji."

Jedním z podnětů pozvolného růstu preferencí ČSSD proto může být Grossův tolik zesměšňovaný výkřik Jsem sociální demokrat! Myslím to upřímně!, který se stal součástí image tohoto politika a jeho prostřednictvím celé soc. dem. Lze v tom najít souznění se čtenářovým odmítáním společnosti, v níž vládne jen mamon.

Avizované i uskutečňované vládní kroky - novomanželské půjčky, výstavba bytů, ba i ony tolik propírané platy příslušníků bezpečnostních sborů a učitelů - deklarace z billboardů doplňují. A lítý boj Miroslava Kalouska proti přidání policistům ještě víc odstiňuje ČSSD, která přišla s konkrétním zvýhodněním vzdělání a bezpečnosti. Smělé opoziční řeči komunistů na tomto pozadí stále více vynikají jako pouhá slova.

PRÁVO 1. října