Ministerstva práce a sociálních věcí, kultury a školství podle NKÚ nedostatečně kontrolovala využívání státních peněz, které poskytla nestátním organizacím v rámci podpory národnostních menšin. Špatná kontrola umožnila neoprávněné čerpání téměř pěti miliónů korun.

Resorty podle kontrolorů přijaly i ta vyúčtování, kde organizace překročily podíl státního rozpočtu na financování projektu. Poskytnutá dotace včetně ostatních zdrojů také v některých případech dokonce převyšovala náklady na projekt.

Úředníkům ministerstev školství a sociálních věcí NKÚ dále vytýká, že po příjemcích dotací nepožadovali vykázání dalších prostředků poskytnutých na realizace projektu. Nemohli tak ani zjistit, jestli se na jeho financování nepodílejí i další organizace a zda byla státní dotace vůbec nutná.

"Příjemci dotací ve většině případů realizovali projekty s náklady nižšími, než jak uvedli v žádostech a bylo schváleno v rozhodnutích... do celkových nákladů projektů zahrnuli výdaje, které s projekty nesouvisely," uvádí se v zprávě NKÚ. Ve dvou případech neziskové organizace nevedly vůbec účetnictví.

Vojáci chybovali při využívání investic NATO

Na několik nesrovnalostí, špatně vedené účetnictví a zmatky přišel NKÚ v letech 1999 až 2003 při kontrole ministerstva obrany, když zjišťoval jak obrana využívá bezpečnostní investice Severoatlantické aliance.

Z těchto peněz byla především rekonstruována letiště v Čáslavi a v Náměšti nad Oslavou tak, aby mohla v budoucnosti přijímat spojenecké letouny. Celkem šlo asi o půl miliardy korun. Kontrola ukázala, že na ministerstvu "levá ruka mnohdy nevěděla, co dělá pravá" a ministerstvo nemá ucelenou koncepci, jak s penězi nakládat.

Obrana například z aliančních peněz zaplatila přes půl miliónu korun za vystavení inspekčních certifikátů staveb, které nakonec vůbec nezískala. Celkem 19,9 miliónu korun bylo utraceno za dvě soupravy polní informační sítě, umožňující komunikaci a přenos informací mezi českou armádou a NATO v polních podmínkách. Systém ale nebyl nikdy vyzkoušen.

Podle zprávy NKÚ byl jednou z příčin neefektivního nakládání s penězi "nepříliš pružný a administrativně náročný způsob řízení projektů bezpečnostních investic NATO s nedostatečným tokem informací a nesprávně nastavenými kompetencemi a odpovědnostmi spolu s nízkou úrovní právního vědomí".

Ministerstvo prý při zadávání veřejných zakázek nerespektovalo povinnost hospodárného nakládání se svěřenými penězi například i tím, že vybíralo dodavatele na základě nevhodně nastavených kritérií hodnocení nabídek. Vybrané zakázky nyní budou prověřeny.