Právě to vyvolalo spekulace, zda nejde o záměrnou zdržovací taktiku, která by měla pomoci hlavně soc. dem. vymanit se z pasti, do které se kvůli církevním restitucím dostala.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka totiž ostře zdanění odmítá, protože nechce porušit koaliční dohodu s lidovci, podle níž se smlouvy s církvemi už nebudou otevírat.

To ale popřel na dotaz Práva šéf komory Jan Hamáček (ČSSD), stejně jako šéf klubu soc. dem. Roman Sklenák. Není důvod to nějak oddalovat, shodli se pro Právo oba politici.

Zdržovací taktika

Sněmovní legislativa pak upřesnila, že ke zdržení došlo kvůli úpravám v návrhu, které musely být probrány s předkladatelem. Podle zaběhnutých procedur trvá rozeslání návrhu poslancům jeden dva dny od jeho doručení.

Pro ilustraci – obdobný návrh předložili komunisté do Sněmovny 11. března a už téhož dne ho dostali na stůl poslanci. Jihočeský návrh, jak potvrdil Právu hejtman Jiří Zimola (ČSSD), byl do Prahy odeslán 23. května. Pokud nyní půjde vše jako po másle, může se první čtení návrhu jihočeského zastupitelstva dostat na pořad schůze nejdříve počátkem září, tedy měsíc před krajskými volbami, a pak se dá očekávat zdržování.

„Předpokládám, že prvním čtením návrh projde, ale dál se nedostane,“ popsal Právu možný scénář jeden z významných členů soc. dem., který se ke zdanění náhrad spolu s dalšími přiklání.

V části soc. dem. panuje nervozita z případného možného schválení návrhu zákona, který by církvím zrušil osvobození od daně z příjmu z finančních náhrad a státního příspěvku na činnost. Lze předpokládat, že většina soc. dem. je pro schválení návrhu, který by pomohl splnit jeden z důležitých předvolebních slibů ČSSD – zredukovat restituce.

Zastánci mohou mít navrch

Podporu by měl najít vedle třiatřiceti komunistů také u osmi poslanců Úsvitu. A také u 48 poslanců ANO, jejichž šéf Andrej Babiš opakovaně kritizuje předražené náhrady s tím, že jejich zdanění podpoří.

Babiš už zvedl na vládě ruku pro návrh KSČM. Spolu s částí klubu soc. dem. a s některými nezařazenými poslanci by odpůrci restitucí mohli při závěrečném hlasování ve Sněmovně získat navrch.

Marian Jurečka

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

FOTO: Milan Malíček, Právo

Pochopení pro Jihočechy vyjádřil nedávno také prezident Miloš Zeman. V politických kuloárech se mluví o tom, že návrh s ním probíral hejtman Zimola.

Jeho předložení a následné schválení vyvolalo roztržku mezi ním a premiérem Sobotkou. Ten obvinil Zimolu ze získávání předvolebních bodů. Lidovci se ústy místopředsedy Mariana Jurečky nechali slyšet, že by schválení znamenalo odchod z vlády.

„Myslím, že je to spíš taková prvoplánová snaha sbírat volební body návrhem, který podle mého názoru není úplně poctivý vůči voličům. Tváří se jako řešení, ale je vysoká míra pravděpodobnosti, že by neobstál v okamžiku, kdy by se ocitl před Ústavním soudem,“ řekl tehdy premiér.

Je to hloupý nápad, předvolební gestoZbyněk Stanjura

Zimola oponoval, že místo aby ho partajní šéf pochválil za dodržování předvolebních slibů, tak ho obviňuje z předvolební rétoriky.

Pravici není nijak proti srsti, když projednávání obou návrhů bude Sněmovna oddalovat tak, aby do konce volebního období k definitivnímu hlasování vůbec nedošlo.

„Je to hloupý nápad, předvolební gesto,“ zhodnotil pro Právo jihočeskou iniciativu šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Koalice preferuje vládní předlohy

První kolečko návrhu KSČM je zařazeno na schůzi komory, která začala tento týden, ale nemusí k němu vůbec dojít vzhledem k tomu, že Sněmovna pravidelně vyřazuje ze schůzí opoziční návrhy zákonů kvůli snaze koalice prosadit hlavně vládní předlohy.

Návrh Jihočeského kraje přitom čeká ještě delší cesta. Nejdřív musí odejít na vládu, která má třicet dnů k vyjádření stanoviska, byť pro poslance není nijak závazné. Vláda nebyla schopna zaujmout jakékoli stanovisko už v případě návrhu KSČM.

Církve mají dostat celkem 59 miliard plus zvýšení o inflaci. Ročně dostávají splátku dvě miliardy korun a stát ji poslal už třikrát. Při zdanění by státní rozpočet mohl počítat se stovkami miliónů.