Vedle parlamentní kontroly, která detailně nevidí do práce služeb, má nastoupit ještě druhý, nezávislý stupeň kontroly v podobě pětice „důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob“. Ta bude mít přístup i do živých svazků za předpokladu, že se na ni obrátí některá ze sněmovních kontrolních komisí. Členy bude vybírat na pět let vláda a volit Sněmovna.

„Myslím, že jsme tímto návrhem učinili krok k civilizovaným zemím, kde existuje tzv. dvoustupňová kontrola činnosti,“ uvedl předkladatel premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Kontrola tajných služeb. Těžký oříšek pro vládu

„Naším cílem je eliminovat rizika zneužití či účelového ovlivňování činnosti zpravodajských služeb, stejně jako zamezit jakýmkoli možným pokusům o politické tlaky vůči těmto službám,“ řekl premiér. Věří, že se návrh podaří schválit do konce volebního období, a to i proto, že byl široce diskutován i s opozicí.

Za pravdu dal Sobotkovi místopředseda klubu ODS Marek Benda, který ocenil, že premiér dodržel slovo, a připomněl, že civilní rozvědku chtěla dostat pod kontrolu už Nečasova vláda. „ODS se hlásí k podpoře lepší kontroly zpravodajských služeb,“ uvedl Benda.

Podle Babiše byl zákaz diskriminační

Ačkoli původní Sobotkův návrh počítal s vystavením stopky pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů pro vstup do nezávislého kontrolního orgánu, po středečním jednání ministři návrh upravili, jak to prosazoval v rámci připomínek místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Jeho úřad totiž označil takový zákaz za diskriminační s tím, že právě lidé od policie, armády či tajných služeb mají potřebné zkušenosti k tomu, aby na zpravodajce dokázali dohlédnout.

Podle Sobotky spočívá dohoda v tom, že členy nezávislé kontroly mohou být i bývalí příslušníci ozbrojených sborů, ale za podmínky, že pro ně v posledních třech letech nepracovali. „Je tam určitá karenční lhůta, takže pokud splní podmínky, není problém, aby je vláda nominovala a Sněmovna schválila,“ potvrdil premiér.

Je ale otázkou, v jaké podobě schválí novelu parlament. Už ve středu totiž dal Benda najevo, že Babišův návrh svědčí o jeho napojení na dané struktury.
„Nikdy v průběhu konzultací nebyl tento požadavek hnutím ANO vznášen. A panovalo obecné přesvědčení, že riziko vnášení starých rozepří do takového orgánu je vyšší než případné přínosy,“ tvrdí místopředseda klubu ODS.