Oba tábory přitom nezpochybňují potřebu podmínky pro poskytování jasně definovat. „Nesmí se to ale přehnat,“ zdůraznil ve středeční rozpravě předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

I opozice pokládá za správné, že regulace spotřebitelských úvěrů dostane řád. Na druhou stranu někdy tvrdost nepřinese kýžený úspěch.

„Uvědomme si, prosím, že poptávka po úvěru neklesne tím, když bude tvrdá regulace. A nenajde-li ten, kdo tu potřebu má, poskytnutí příslušné půjčky u legitimního subjektu s licencí, bude ji logicky hledat u nelegála bez licence. A tam už se většinou nevymáhá dluh standardními nástroji, jako je třeba exekuční příkaz, ale tupou pálkou a ostrou břitvou,“ prohlásil Kalousek.

Podporu TOP 09 proto mají pozměňující návrhy, které se snaží přílišnou tvrdost této regulační normy zmírnit.

Odpovědnost věřitele 

Podpora tohoto zákona z dílny ministerstva financí má posílit postavení lidí, kteří si berou úvěry. Spotřebitelé by podle předlohy mohli splatit dluhy z úvěrů vesměs kdykoliv. Omezit se totiž mají sankce za pozdní splátky, ale i za dřívější splácení úvěrů.

Norma má navíc zvýšit odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru, snížit počet poskytovatelů různých půjček a podřídit je dozoru a kontrole. Půjčky by mohly poskytovat pouze instituce registrované u ČNB.

Zastánci tvrdé regulace argumentují tím, že neuvážené půjčky, praktiky vymahačů nesplacených úvěrů, vysoké úroky a lichvářské půjčky se podílejí na tom, že ročně probíhá až 800 tisíc exekucí, které se týkají i 80 tisíc důchodců, deptají řadu rodin a nahánějí lidi do náručí lichvářů.

Poslanci třetí čtení ve středu přerušili a o osudu vládní předlohy rozhodnou až v pátek.