Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček navrhuje, aby tato hranice činila již pět miliónů korun. Hranici pět miliónů navrhovala přitom již dříve i ČSSD. Ministerstvo financí to však odmítlo s tím, že by vyšší počet případů zvýšil administrativní zátěž a snížil efektivitu. Ústavně-právní výbor Sněmovny proto takový návrh nepodpořil.

Pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu podle návrhu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat. Podle Ondráčka není výše penále dostatečná a od zatajování majetku neodradí. „Porušovat daňovou povinnost se prostě nesmí nikdy a nikomu vyplácet,“ vysvětlil s tím, že sazby by se měly zvýšit na 80 a 160 procent.

Zpětně čtvrt století, nebo tři roky

Poslanci Úsvitu zase chtějí, aby se úředníci finanční správy mohli zabývat majetky nabytými i před 25 lety. Vláda navrhuje tři roky, což je základní délka lhůty pro stanovení daně. Pokud uplyne, daň už není možné vyměřit. „To by však znamenalo, že by nelegální přesuny majetku, ke kterým došlo v posledních 25 letech mimo poslední tři roky, tak byly fakticky legalizovány,“ prohlásil na jednání Sněmovny předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch.

Vládní představitelé se tváří, že když ten zákon projde, vybereme více daní. Nic z toho není pravdašéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura

Zpřísnění zákona si přeje i prezident Miloš Zeman, který Sněmovnu navštívil při prvním čtení předlohy v červnu loňského roku. „Přál bych si, aby zákon směřoval do minulosti,“ prohlásil tehdy.

Vějička na voliče, tvrdí ODS

Zcela opačně se k návrhu postavila pravicová opozice. „Jde o zcela zbytečný zákon, podle kterého mohou být obtěžováni poctiví daňoví poplatníci na základě udání nebo snahy zlikvidovat konkurenci v podnikání,“ varoval Martin Plíšek (TOP 09) a zákon navrhl ve třetím čtení zamítnout.

Předloha se podle jeho mínění stejně mine účinkem. „Například neřeší, když někdo svůj majetek ukryje ve své firmě nebo podniká přes firmu v zahraničí. Skuteční podvodníci si najdou cestu, jak zákon obejít,“ řekl Právu.

Za pravdu mu dává ODS. „Je to jen vějička na voliče, vládní představitelé se tváří, že když ten zákon projde, vybereme více daní. Nic z toho není pravda,“ řekl šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Odmítl zároveň argument, že by zákon dával nový nástroj, jak zatočit s úniky daní nebo nelegálním příjmem. „Už dnes mohou orgány činné v trestním řízení zabavit majetek z trestné činnosti,“ řekl Stanjura.

Babiš: Je to priorita vlády

Ministr financí Andrej Babiš (ANO), který zákon předkládá, si však za návrhem stojí. „Je to jedna z priorit naší vlády. Cílem je možnost odhalit nepřiznané příjmy daňových poplatníků a následně je zdanit. Nejedná se o plošné majetkové přiznání,“ vysvětlil Babiš.

K možnému zpřísnění se odmítl vyjádřit. „Já jsem ty pozměňovací návrhy zatím neviděl a nečetl. Samozřejmě nám jde o to, abychom zabránili tomu, co se tady v minulosti dělo,“ dodal.

Neočekává prý, že by zákon přinesl rozpočtu velké peníze. Sloužit má spíš jako jakási hrozba pro toho, kdo by se snad zdráhal platit daně a zamlčovat své skutečné příjmy.

„Je to naše dlouholetá priorita, stala se jedním z pilířů koaliční smlouvy. Zákon je důležitým nástrojem v boji proti výnosům z nelegálních příjmů, je nástrojem v boji proti korupci a šedé ekonomice. Daně se platit mají,“ uvedl šéf rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava (ČSSD).