"Vznikne tu jakýsi Dům Evropy," potvrdil Právu rozšíření sídla šéf komise pro práci kanceláře Sněmovny Karel Vymětal (KSČM), podle kterého si tuto změnu vyžádal růst evropské agendy po vstupu ČR do EU.

"Zázemí výboru tvoří dosud tři lidé, tajemnice a dvě sekretářky. Měsíčně dostáváme ke zpracování stovky dokumentů, což není v jejich silách zvládnout. Proto si stojím za rozhodnutím posílit nejen výbor o dva poslance na 21, ale i jeho zázemí o dva zaměstnance," řekl Právu šéf výboru pro evropské záležitosti Pavel Svoboda (US-DEU).

Roční nájem 5,8 miliónu

Již před volbami do Evropského parlamentu Sněmovna hledala, kam umístit další lidi a kde vytvořit pracovní podmínky pro europoslance. Jako nejvhodnější se nabízela protější budova, pro niž arcibiskupství těžko hledalo nového nájemce.

Organizační výbor Sněmovny, v němž mají zastoupení všechny strany, kývl na stejné podmínky pronájmu, jako měla ODS, tedy na 5,8 miliónu korun ročně. "Nejsou třeba velké stavební úpravy, pouze se tam nyní natahují počítačové sítě," zdůraznil výhody volby Vymětal. ODS si před časem nedaleko pořídila vlastní dům za sto miliónů korun.

Největším nájemníkem v nové budově Sněmovny bude Parlamentní institut (PI), který dosud působí v budově bývalého Federálního shromáždění (FS). Sdílí ji s Radiem Svobodná Evropa, jehož nájem však skončí za dva roky a bude se hledat nový nájemník. Ten bude muset strpět v suterénních prostorách obsáhlou knihovnu a archív parlamentu, a tak bylo nutné vystěhovat alespoň nadzemní kanceláře.

"Chceme opustit bývalé FS a kanceláře parlamentu včetně PI dostat na jedno místo. Je totiž pro nás velice nevýhodné, když máme pracoviště jinde. Pronájem hned naproti byl nejelegantnějším řešením a shodlo se na něm celé vedení Sněmovny," odůvodnil předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Boj o mrtvou zónu

Výbor pro evropské záležitosti i europoslanci tímto získají zázemí. "Chceme být s našimi zástupci v EP v kontaktu. Navíc se budou zúčastňovat jednání výboru pro evropské záležitosti, a proto je umístění v jedné budově správné," dodal Zaorálek.

Europoslanci krok Sněmovny vítají. Podle Jiřího Maštálky a Miloslava Ransdorfa z KSČM jde o vstřícné gesto po prvních rozpacích, co s evropskými kolegy. Ačkoli 24 členů europarlamentu zařizuje již své kanceláře po celé republice za finance z Bruselu, tuto pražskou možnost využívat také chtějí. Ransdorf třeba k pracovním jednáním, k nimž by jinak musel docházet do Sněmovny.

Spokojen může být i Jan Zahradil, který se jako europoslanec nyní může vrátit do budovy, v níž úřadoval jako první místopředseda ODS.

Jediný, komu se rozhodnutí Sněmovny nelíbí, jsou památkáři. Podle nich se Malá Strana tímto rozšiřováním kancelářských prostor vylidňuje. "Nemyslím si, že by Sněmovna byla mrtvá zóna, v žádném případě nemohu s památkáři souhlasit. Tady to žije, naopak kdyby tu parlament nebyl, pak by to možná mrtvá zóna byla," oponuje jejich argumentům Vymětal.