Tento fakt je podle vnitřních pravidel NBÚ považován za závažné bezpečnostní riziko a důvod neudělení prověrky. Rozhlasu to potvrdil i bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Stanislav Devátý.

Vyjádření Ibla se zatím získat nepodařilo. Podle Radiožurnálu je veřejným tajemstvím, že rozhodnutí NBÚ podléhala v některých případech politickým zájmům.

"Když se někteří zájemci o prověrku na nejvyšší stupeň neoficiálně dozvěděli, že ji nedostanou, žádost stáhli. Posléze požádali o novou, na nižší stupeň utajení," uvedl Radiožurnál. Týkalo se to prý například bývalého sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby, tajemníka expremiéra Miloše Zemana Karla Heřmana nebo náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola.

V České republice existují čtyři stupně utajovaných dokumentů, a to vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. Současný šéf NBÚ Jan Mareš v rozhlase řekl, že zvrátit rozhodnutí NBÚ může, pokud se v případu objeví nové skutečnosti.

Dodal, že o žádných politických tlacích při udělování bezpečnostních prověrek neví. Je přesvědčen o tom, že NBÚ rozhoduje jako nezávislá instituce. Před ním řídil bezpečnostní úřad Tomáš Kadlec.

Kontrarozvědku kontroluje

Bezpečnostní ředitel sněmovní kanceláře Jan Gabriel řekl, že Ibl má nyní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou získal ještě v době, kdy působil na ministerstvu vnitra. Pětiletá lhůta této prověrky vyprší 14. prosince příštího roku. Do letošního 14. prosince Ibl může, ale nemusí, podat žádost o novou prověrku, vysvětlil Gabriel.

Ibl byl blízkým spolupracovníkem nynějšího premiéra a šéfa ČSSD Stanislava Grosse. Po určitou dobu, kdy byl Gross ministrem vnitra, mu Ibl dělal náměstka. Poslední dva roky je šéfem poslanců ČSSD. Letos v létě se o něm uvažovalo jako o možném ministru vnitra.

Česká televize v červenci zveřejnila informace, podle kterých měl Ibl údajně nadstandardní vztahy s expoziturou komunistické zpravodajské služby, která působila ve věznici v Praze-Ruzyni, kde pracoval.

Ibl je rovněž místopředsedou sněmovního branného výboru, členem parlamentní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky a šéfem sněmovní komise, na kterou se mohou se žádostí o pomoc obracet občané, jimž státní orgány neumožní nahlédnout do svazků komunistické Státní bezpečnosti.

Ondruš, Klas, Kavan...

Vůbec prvním poslancem, který při bezpečnostní prověrce neuspěl, byl počátkem roku 2001 unionista František Ondruš. Byl mimo jiné členem sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky. Ondruš tvrdil, že za výsledkem jeho prověrky byly spory s tehdejším ředitelem NBÚ Kadlecem, s nímž v minulosti působil v BIS.

Letos v létě měl podle médií problémy s prověrkou i předseda sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky Jan Klas (ODS), ale prověrku na stupeň přísně tajné nakonec získal.

Nejasnosti se v minulosti vyskytovaly i kolem prověření poslance ČSSD a bývalého ministra zahraničí Jana Kavana. Před rokem uvedl, že NBÚ mu neudělil prověrku na třetí stupeň "tajné" kvůli nepořádku ve skartaci dokumentů na ministerstvu zahraničí a častým dopravním přestupkům.