Zbraně proti hackerům mají po policii nově získat i armádní špióni. Ti by podle novely zákona o Vojenském zpravodajství, které ministerstvo obrany už poslalo do připomínkového řízení, měli dostat možnost používat např. sledování a odposlouchání i na poli kybernetické obrany.

Návrh zákona nařizuje pod hrozbou finanční sankce operátorům a poskytovatelům internetu umožnit armádním špiónům napojit se na počítačovou síť a monitorovat ji. Za tuto službu a za poskytnutá data by měla obrana platit.

Podle informací Práva už začali zpravodajci budovat v Praze centrálu, z níž budou sledovat podezřelé pohyby na síti. V případě, že zjistí nepravosti, budou moci proti hackerům zasáhnout.

„Konkrétní nasazování a používání technických prostředků bude stanovovat vláda jako kolektivní orgán, čímž bude zajištěna nezbytná míra kontroly nad činností Vojenského zpravodajství v této oblasti,“ stojí v materiálu.

Útočníky odstřihnou

Jaké konkrétní prostředky budou moci zpravodajci nasadit, obrana z bezpečnostních důvodů nezmiňuje, aby neodkryla své slabiny. Je ale jasné, že v případě podezření budou zpravodajci moci sledovat nejen formální znaky datového toku, ale i jeho obsah.

V nedávném rozhovoru pro Právo šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun naznačil, co jeho podřízení budou dělat.

„Nejdříve budeme muset poznat, jací jsou protivníci a jaké mají chování. Nejjednodušší obrana samozřejmě je, že budeme mít schopnost vypnout elektronický tok, odkud útok bude přicházet. Ale musíme mít dopředu analyzované, jaké dopady takový krok bude mít, aby nepřinášel větší škody než samotný útok,“ prohlásil Beroun.

Dodal, že ochrana by se měla týkat především útoků, které „míří na srdce, na klíčové systémy státu“, a to nejen ministerstva, ale třeba i na jaderné elektrárny.

Také počítačový odborník Tomáš Přibyl předpokládá, že zpravodajci dostanou možnost útočníky odpojit. „Určitě budou mít možnost zjistit maximum informací o zdroji i o detailech komunikace, aby útok mohli odrazit, tedy odstřihnout od sítě,“ řekl Právu Přibyl, který v Řitce u Prahy provozuje výcvikové centrum proti kybernetickým útokům.

Neumím si představit, že by vláda byla tak rychlá, aby se v případě potřeby okamžitě sešla, aby věc schválilaAndor Šándor, bývalý šéf vojenských zpravodajců

Podle odborníků jde zákon dobrým směrem, ale může přinést řadu komplikací a pokušení. „Těžko něco proti takovému návrhu namítat,“ řekl Právu bývalý šéf vojenských zpravodajců Andor Šándor. Podle něj ale zní alibisticky ustanovení, kdy by o použití technických prostředků k zabránění kyberútoku měla rozhodovat vláda.

„Neumím si představit, že by vláda byla tak rychlá, aby se v případě potřeby okamžitě sešla, aby věc schválila,“ uvedl. Expert na kybernetickou bezpečnost Vladimír Lazecký má obavy, aby špióni nedostali větší pravomoci, než potřebují.

„Tento návrh mi nevadí, ale za velmi nebezpečné bych považoval to, o co se snaží v USA či v Británii, kdy nutí lidi, kteří si komunikaci šifrují, aby jim poskytli dešifrovací klíče, a když to neudělají, tak je kriminalizují,“ řekl Právu.

Dnes má podle zákona na starosti kybernetickou bezpečnost Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). V Brně provozuje centrum, které pomáhá státním institucím i důležitým podnikům bojovat proti hackerům.

Podle mluvčího NBÚ Radka Holého nevnímají plány resortu obrany jako konkurenci. „Určitě to nebude kolidovat. Od počátku jsme s obranou ve spojení a pomáháme si,“ sdělil Právu.