V roce 2014 si nejvíce obětí vyžádaly nemoci oběhové soustavy – 48,5 tisíce, nicméně od roku 2005, kdy jich bylo 55 tisíc, tyto počty stabilně klesají. Nádorová onemocnění měla na svědomí téměř 28 tisíc zemřelých obyvatel ČR, nemoci dýchací soustavy zabily přes 6 tisíc Čechů, trávicí soustavy pak 4,5 tisíce lidí.

Při dopravních nehodách, příčinou vnějšího poranění a otravy zemřelo v roce 2014 téměř šest tisíc lidí. Dokonaných sebevražd bylo 1488, což je dlouhodobý průměr.

Dobrou zprávou je, že na nemoci pohlavní a močové soustavy umírá stále méně lidí. Předloni to byla příčina 1220 úmrtí, zatímco například v roce 2005 více než 1600 smrtí.

Při pádech zemřelo 572 lidí, utonutím 141 lidí, kouř a oheň zabily v roce 2014 celkem 48 lidí. Přírodní síly přinesly smrt 98 lidem. Blesk například nikoho nezabil už od roku 2009, kdy byl příčinou smrti jednoho člověka. O rok dříve měl však na svědomí úmrtí pěti lidí.

Onemocnění už  ve čtrnácti letech

„Statistiku zemřelých podle seznamu příčin vytváří Český statistický úřad každý rok, její výsledky většinou zveřejňujeme v listopadu, tedy údaje za rok 2015 budeme mít až zhruba za půl roku,“ říká mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Tomáš Chrámecký.

Nejviditelnější skoky v počtu zemřelých lze v tabulkách pozorovat u kategorie duševní poruchy a poruchy chování. Ty už v roce 2011, z více než dvou stovek obětí roku 2010, vyskočily na téměř tisíc. A od té doby jen stoupají.

Nárůst duševních poruch v populaci souvisí mimo jiné s tím, že jsou velké socioekonomické rozdíly ve společnosti Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK

Úzkostné poruchy se vyskytují u 29 % lidí a poruchy chování se objevují u čtvrtiny populace. Některá z forem duševních poruch u nás postihne v průběhu života téměř každého druhého. Jen v letech 2006 až 2010 se například zdvojnásobil výskyt depresí.

„Trend je takový, že duševních poruch přibývá a i věk jejich začátku se posouvá do časnějších věkových stádií. Nejčastější věk při začátku choroby je v průměru 14 let,“ uvádí Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice.

Rozdíly ve společnosti   

„Nárůst duševních poruch v populaci souvisí mimo jiné s tím, že jsou velké socioekonomické rozdíly ve společnosti. Obecně platí, že výskyt duševních poruch je častější u nižších sociálně-ekonomických skupin. Může to souviset s tím, že veliké rozdíly, i bída, mohou vést k duševní poruše, i s tím, že duševní poruchy začínají v relativně časném věku. A pak je tu otázka, zda je porucha včasně diagnostikována a správně léčena,“ vysvětlil Raboch.

Poznamenal, že návykové nemoci se začínají objevovat většinou okolo dvaceti let a afektivní poruchy kolem třicátého roku života. Přednosta psychiatrické kliniky však míní, že prudký vzestup počtu úmrtí na dušení poruchy ve statistikách má na svědomí zejména demence.

„Ve statistice přibývá počet zemřelých na demenci. Jedná se zřejmě o částečně skutečný a částečně uměle vytvořený nárůst. Počet léčených s demencemi v české populaci skutečně stoupá. Ale ve většině případů se tato diagnóza neuváděla vůbec jako příčina smrti,“ řekl Raboch.

„Pokud lékaři budou demenci, oprávněně, označovat za příčinu smrti, pak ve statistikách těchto osob mnohonásobně přibyde,“ dodal.