Babiš sepsal návrh nového zákona, Dienstbier minulý týden představil dvě varianty změn několika norem. Jde podle něj o funkční a k tomu politicky prosaditelný návrh.

Pelikán s Babišem podle Dienstbiera zřejmě vycházejí ze slovenského zákona na ochranu takzvaných whistelblowerů, který se ukázal jako nefunkční. Přišli tak podle něj s „řešením na efekt, které nebude nikdy použito”. Změna zákoníku práce a několika dalších zákonů projde i debatou v parlamentu snáz, soudí.

Za lži označil tvrzení, že s vlastním řešením ochrany oznamovatelů korupce přišli kolegové z ANO až potom, co prostudovali jeho návrhy.

Dienstbier připomněl Čapí hnízdo

Kauzu Čapí hnízdo, ve které Babiš čelí podezření ze zneužití evropských peněz pro tento projekt, Dienstbier připomněl, když poznamenal, že návrh samostatného zákona zřejmě vznikl tam.

Novelizaci zákoníku práce považuje za systematicky vhodnější. Návrh paragrafů, které by měly podle plánu platit od roku 2018, by měl kabinet dostat do konce září. K uzákonění ochrany oznamovatelů korupce se vládní strany zavázaly v koaliční dohodě. Návrh měl Dienstbier předložit už loni. Požádal ale o prodloužení termínu, zdůvodnil to složitostí problematiky.

Nová pravidla by měla ochránit oznamovatele před odvetou těch, jejichž činnost ohlásili, nebo kterým kvůli oznámení vznikla újma. Měla by zabránit propuštění, znevýhodňování v práci, skončení služebního poměru či kárným opatřením.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO)

Ministr financí Andrej Babiš (ANO)

FOTO: Petr Horník, Právo

Dienstbierův tým navrhl dvě varianty. Podle první by měl platit zákaz postihu a znevýhodňování oznamovatelů. Opatření by se promítla do šesti právních předpisů. Podle druhé varianty by měl ochranu zajistit antidiskriminační zákon, nutná by byla změna čtyř předpisů.

Babiš chce svůj návrh předložit do Sněmovny pravděpodobně tento týden. Tvrdí, že aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je podle něj zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu.

Za nesystémové v Babišem navrhovaném zákonu označil Dienstbier zapojení Úřadu práce do řešení problematiky a využití tzv. anonymizačního informačního systému zajišťovaného Nejvyšším státním zastupitelstvím.