Vedle ministerstev obrany, vnitra a dopravy se o drony zajímá i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Náměstek ředitele Marek Šimandl už navštívil řadu úřadů a firem ve Spojených státech a pátral, jak se s hrozbou bezpilotních letounů vypořádávají za oceánem.

Na americkém úřadu pro civilní letectví se např. dozvěděl, že výzkum, jak nejlépe se bránit dronům, rozjela kosmická agentura NASA.

„Náš atašé ve Washingtonu kontaktoval NASA s tím, zda by nám o projektu, jak monitorovat drony a jak jim zabránit, aby někam doletěly, řekli víc,“ sdělil Právu Šimandl.

Cizí dron lze ovládnout

Chtějí oslovit i kolegy v Německu a Izraeli, zemích, které jsou v obraně proti dronům podstatně dál. Ve Spojených státech navštívil také několik společností, jež tyto na dálku ovládané stroje vyvíjejí a vyrábějí.

„V jedné z nich jsme viděli, že je možné převzít vládu nad cizím dronem,“ uvedl Šimandl.

Prezentace bezpilotních prostředků, které vyrobil Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany na letecké základně Kbely.

Prezentace bezpilotních prostředků, které vyrobil Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany na letecké základně Kbely.

FOTO: Petr Horník, Právo

Dodal, že na rozdíl od sestřelení podezřelého dronu, což může ohrozit lidi pod ním, jde o elegantnější řešení, ale technicky velmi náročné a nemusí být vždy stoprocentní.

NBÚ se o drony zajímá hlavně proto, že kvůli podvěsným kamerám, mikrofonům nebo radarům jsou velkým ohrožením při ochraně utajovaných informací. Na ministerstvu obrany řeší, jak se dronům fyzicky bránit a jak je naopak využívat v boji. Podle náměstka ministra obrany Jakuba Landovského drony zatím nejsou zásadní hrozbou při obraně státu, což se ale může brzy změnit.

Obtížně zjistitelné a sestřelitelné

„Nejsou totiž zatím schopny nést například jadernou zbraň či velkou konvenční nálož, která by mohla zničit strategické objekty či být použita k efektivnímu útoku na městské aglomerace a obyvatelstvo,“ řekl Právu.

Podle něj ale není daleko doba, kdy drony budou moci nosit i strategické zbraně. „Takový stroj by například mohl nést generátor elektromagnetického impulzu velmi silného účinku, který by vyřadil elektronická zařízení v oblasti desítek až stovek kilometrů čtverečních,“ uvedl Landovský.

FOTO: Petr Horník, Právo

Boj proti dronům podle něj ztěžuje, že jsou malé, rychlé, tiché a bez kovových součástek, a tím pádem těžko zjistitelné.

Další potíží jsou ceny protiletadlových střel, které šplhají k miliónům korun za kus. „Ve srovnání s tím je cena dronu zanedbatelná, což činí náklady na jeho zničení neúnosně vysokými,“ uvedl Landovský. Ve světě proto pro odchyt dronů zkoušejí dravce, speciální brokovnice nebo ruší navigaci (GPS).

Letoun Sojka

Česká armáda se o bezpilotní letouny zajímá delší dobu. Financovala vývoj letounu Sojka, který ale už nevyužívá. Vojenský technický ústav pro armádu vyvíjí vrtulový dron BRUS.

Ve svém arzenálu má armáda zatím šest kusů amerických dronů Raven, dva izraelské Skylark II. a deset amerických Scan Eagle, které vojáci dostali od Američanů pod podmínkou, že je nasadí v Afghánistánu k ochraně základny Bagram.

Vojáci používají bezpilotní letouny k průzkumu a navádění střel na pozemní cíle. Američtí a izraelští vojáci používají drony kamikadze, které mají nejen kamery, ale i nálož, kterou mohou navést na nepřítele. Podle ministerstva dopravy, které má na starosti všechny letouny i ty bezpilotní, porušení pravidel pro létání s drony zatím bylo v tuzemsku velmi málo a šlo jen o nedbalost.

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper

FOTO: Efren Lopez/U.S. Air Force photo/Handout, Reuters

Například když si návštěvník Pražského hradu chtěl udělat záběry zapadajícího slunce. Prezidentova ochranka mu brzy vysvětlila, že nad sídlem hlavy státu se létat nesmí. V zahraničí ale incidentů přibývá, podezřelé stroje létaly nad francouzskými jadernými elektrárnami, dva už dopadly na zahradu Bílého domu. Ve válce v Sýrii drony neužívají pouze americké síly, ale na sociálních sítích se bojovníci Islámského státu chlubí novými čínskými drony.

Dronů jsou v Česku desítky tisíc

Pořídit si dron dnes není nic těžkého ani nákladného, šíří se jako lavina. V Česku lze koupit drony od tisíce korun i za statisíce, podle vybavení a doletu. Některé stroje dokážou unést až dvě kila nákladu, vydrží ve vzduchu až 25 minut, létají rychlostí i více než 60 kilometrů za hodinu a letí ve výšce až tři tisíce metrů.

Mezi lidmi v Česku je již okolo 70 tisíc dronů. Jejich užívání reguluje Úřad pro civilní letectví (ÚCL). Podle zákona nesmí amatérští uživatelé létat v blízkosti letišť, v obcích a městech, nad lidmi a v bezletových zónách, jako je Pražský hrad nebo jaderné elektrárny. Všechny zakázané prostory je možné dohledat na stránkách úřadu.

Létat v těchto zakázaných prostorách mohou pouze profesionálové, kteří mají od ÚCL licenci a kteří své akce dopředu hlásí. Podle mluvčího ÚCL Vítězslava Hezkého zatím vydali 52 licencí k letecké práci s využitím bezpilotních letadel a tři povolení pro vlastní potřebu.

Úřad stále častěji čelí požadavkům, aby některá místa byla zařazena do seznamu těch, která jsou dronům zcela zapovězena. „Například při pořádání vzpomínkových pietních akcí nebo akcí, kde by mohlo dojít ke zranění diváků, samovolnému odpálení výbušnin a podobně,“ uvedl Hezký.