Alespoň tak si to představuje ministerstvo vnitra, které v těchto dnech přišlo s návrhem zákona o této tajné službě. Civilní rozvědka spadá právě pod vnitro.

KOMENTÁŘE DNE:
Brexit? Jaký brexit? - Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Unie popisuje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

I když návrh teprve musí projít připomínkovým řízením, než doputuje na stůl vládě a parlamentu, již nyní proti němu zaznívá kritika z řad koaličních i opozičních politiků, kteří se zabývají bezpečnostní tematikou.

Bezpečnostní hrozby se rychle mění a stát má povinnost na to reagovatMilan Chovanec, ministr vnitra

Vnitro působnost špiónů v Česku zdůvodňuje zajištěním vyššího bezpečnostního standardu českých občanů, protože rozvědka tak prý bude schopna řádně a včas zajistit informace, jejich analýza může pomoci v boji proti terorismu či šíření zbraní hromadného ničení.

„Bezpečnostní hrozby se rychle mění a stát má povinnost na to reagovat. Musíme k tomu mít jak účinné prostředky, tak adekvátní zákony,“ řekl Právu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Zdůraznil, že návrh ještě nemá finální podobu a neprošel meziresortním řízením.

„Pojďme tedy nejprve bez emocí dokončit standardní odbornou diskusi. Jakmile bude návrh po odborné stránce prodiskutován, rád relevantní závěry sdělím i okomentuji,“ uvedl ministr.

Konkurence BIS?

Politici sice povětšinou uznávají, že zákon je potřebný, protože ÚZSI jako jediná tajná služba – na rozdíl od civilní kontrarozvědky (BIS) a Vojenského zpravodajství – nemá svá zákonná pravidla, ale jeho pravomoci by podle nich neměly být bezbřehé. Činnost civilních špiónů popisuje jen tzv. střechový zákon o zpravodajských službách.

Služba to potřebuje, ale musí to být spojeno s účinnou kontrolou Karel Randák, bývalý šéf civilní rozvědky

Přitom v minulosti podle některých poslanců příslušníci civilní rozvědky a kontrarozvědky na našem území „soutěžili“, což v některých případech hrozilo průšvihy.

Budova BIS v pražských Stodůlkách

Budova BIS v pražských Stodůlkách

FOTO: Milan Malíček, Právo

Používání odposlechů a dalších prostředků v Česku vidí – na rozdíl od politiků – jako užitečné bývalý šéf rozvědky Karel Randák. „Není to žádná výjimka, mnohé rozvědky tyto pravomoci mají,“ řekl Právu.

Dodal, že když stál v čele služby, tak o tyto kompetence služba žádala. „Služba to potřebuje, ale musí to být spojeno s účinnou kontrolou, která podle mého zatím není vhodně nastavena,“ poznamenal.

Narážel tím na fakt, že dosud neexistuje zákon o kontrole zpravodajských služeb, který si vzal na starosti premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Kontrola má být dvoustupňová. Nejprve skupinou poslanců a pak i skupinou nezávislých osobností, které by měly mít právo vstupovat i do živých kauz a ověřovat, zda použití zpravodajských prostředků na domácím území je oprávněné.

Nevidím jediný důvod, aby v novém zákoně měl ÚZSI oprávnění působit i jako civilní rozvědka v ČR Jana Černochová, poslankyně

„Mělo by jít o úzce specializované případy týkající se zejména terorismu, a ne takové, kdy by si ministr vzpomněl, že se mu někdo nelíbí, tak na něj rozvědka nasadí odposlech nebo sledování,“ dodal Randák.

Podle poslankyně Jany Černochové (ODS) mají české tajné služby dost pravomocí, aby byly schopny bojovat s terorismem či proti praní špinavých peněz. „Nevidím jediný důvod, aby v novém zákoně měl ÚZSI oprávnění působit i jako civilní rozvědka v ČR, protože si v tomto ohledu bude konkurovat s BIS,“ řekla Právu.

„Pokud se nechceme znovu dostat do situace, která tu byla za Stanislava Grosse, kdy byla válka mezi zpravodajci a zpravodajskými službami, musíme ten zákon přepsat,“ dodala.

Civilní rozvědka operuje mimo území ČR, takže nechápu, proč by měla používat zpravodajské prostředky v ČR Daniel Korte, poslanec

Také Jeroným Tejc (ČSSD) se brání působení rozvědky na českém území. „Od toho jsou jiné služby, zejména BIS, takže bych se spíš zaměřil na posílení kapacit, zejména personálních, a případně i další posílení investic, které se už nyní děje v BIS,“ uvedl pro Právo.

Ve shodě s Černochovou tvrdí, že domácí působení rozvědky by mohlo vést ke konfliktům.

Babiš: Špióny radši pod MZV

Za nesmyslný označil návrh Daniel Korte (TOP 09), který ho považuje za další rozostření kompetencí mezi službami, které by spíš měly být zpřesněny. „Z povahy věci civilní rozvědka operuje mimo území ČR, takže nechápu, proč by měla používat zpravodajské prostředky v ČR,“ řekl Právu.

Nijak ho prý neuklidňuje tvrzení, že by služba mohla nasadit techniku pouze tehdy, pokud by tato činnost souvisela s plněním úkolů v zahraničí.

Šéf ANO a vicepremiér Andrej Babiš by radši řešil fakt, proč rozvědka spadá pod vnitro a nikoli pod ministerstvo zahraničí (MZV). „Nechápu, proč by měl mít ÚZSI kompetence na území ČR, ty má BIS. Nemyslím, že by se měly dublovat,“ poznamenal pro Právo.

Civilní kontrarozvědka se k návrhu nechce vyjadřovat. „Jako vnitřní zpravodajské službě nám nepřísluší komentovat návrh zákona,“ řekl Právu mluvčí BIS Jan Šubert.

„Žijeme ve světě plném různých nebezpečí, a proto vítáme každý smysluplný krok k posílení bezpečnosti našeho státu a jeho občanů,“ uzavřel.