Analytici soudu prozkoumali stovky rozhodnutí českých soudů a zjistili, že současná praxe v justici je rozkolísaná. Obecně prý některé prvoinstanční i druhoinstanční soudy přiznávají odškodnění až příliš vysoká, a to i v porovnání s právními zvyklostmi v dalších státech Evropy.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

NS zdůraznil, že každý případ je individuální a nelze praxi svazovat přesnými tabulkami, avšak určité mantinely jsou nutné. V úterý zveřejněné rozmezí doporučuje soud u nejbližších osob, což jsou zpravidla manželé, rodiče a děti.

Odškodnění s ohledem na průměrného člověka

Rozhodovací praxe v Česku se rozvolnila po přijetí nového občanského zákoníku, který před tabulkami upřednostnil samostatnou úvahu soudů a individuální okolnosti. Tím ale podle NS neměla být zcela popřena dosavadní judikatura. Cílem nebylo ani to, aby možná náhrada nemajetkové újmy byla zcela neomezená.

Duševní útrapy spojené s prožíváním usmrcení či zvlášť závažného ublížení na zdraví se podle NS mají posuzovat primárně z pohledu průměrného člověka.

Případné zvýšení či snížení lze odvodit od různých, ovšem prokázaných okolností. Jde například o intenzitu vztahu, věk zemřelého a pozůstalých, existenční závislost, postoj pachatele a míru jeho zavinění. K majetkovým poměrům pachatele lze přihlížet spíše výjimečně, aby nedošlo k jeho majetkové likvidaci.

NS zároveň upozornil na to, že v rozhodovací činnosti trestního kolegia lze očekávat další vývoj s tím, jak budou přicházet nové případy. I nadále mohou poškození vymáhat odškodnění prostřednictvím občanskoprávních řízení.