„Můžeme tedy sledovat, jak situace v Evropě v souvislosti s uprchlickou krizí a teroristickými útoky v evropských městech ovlivňuje i veřejné mínění v naší zemi. Důsledky jsou patrné nejen v reflexi napětí mezi Čechy a cizinci, ale i v nižší vstřícnosti k cizím etnikům v naší společnosti,” interpretuje výsledky šetření agentura.

Častěji podle ní vnímají napětí lidé s nižším vzděláním a ti, kteří jsou levicově orientovaní.

Podle šetření mírně narostl i počet lidí, kteří vnímají napětí mezi vedením firem a zaměstnanci. Aktuálně je to 62 procent respondentů. Rozpory mezi bohatými a chudými lidmi pak panují podle 61 procent dotázaných.

Určitý nárůst lze vysledovat i u napětí mezi lidmi s různými politickými názory (55 procent), mezi mladými a starými lidmi (38 procent) a mezi městem a venkovem 27 procent).

Zatímco rozpory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vnímají nejostřeji nezaměstnaní a úředníci, pnutí mezi bohatými a chudými vnímají lidé bez ohledu na vlastní sociální zajištění.

Průzkum proběhl 16. až 23. března  a zúčastnilo se jej 1050 respondentů.