Pomoci má zákon obsahující reformu financování základních škol, který navrhla ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Díky tomu by mohli ředitelé rozdělit silné ročníky do většího počtu tříd a zmenšit třídní kolektivy.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

„Chceme menší počet dětí ve třídě. Předložili jsme teď změny financování regionálního školství, které to umožní,“ řekla.

„Bylo by to lepší, jistě by se lépe učilo,“ řekl Právu ředitel ZŠ Kaplického v Liberci Pavel Zeronik. V minulosti jeho škola otevírala vždy pro každý ročník jednu třídu.
Jenže nová výstavba bytů v okolí, silnější populační ročníky a zlepšení pověsti školy vedly podle něj k tomu, že v posledních čtyřech letech otevírá každoročně dvě třídy po třiceti dětech. Menší třídy si zatím nemůže dovolit, a tak vyhlíží reformu přerozdělování financí.

Jezdím po krajích a vidím, že jsou tam v prvních třídách děti po třiceti. To je něco opravdu děsného.místopředsedkyně školských odborů Jitka Seidlová

Reforma, kterou už posuzují poslanci ve výborech, má změnit dosavadní praxi, kdy školy dostávaly peníze podle počtu žáků. Čím víc žáků, tím víc peněz, a tak se školy o žáky přetahovaly, aby mohly zaplatit učitele. Kde žáci chyběli, čelili ředitelé existenčním problémům.

Nově by se finance měly rozdělovat podle počtu odučených hodin. Takže školy by se neměly bát zřizovat třídy o menších počtech žáků. „S novou koncepcí financování školství můžeme souhlasit. Stát si zadal zakázku, co má dítě dostat v souvislosti s rámcovými vzdělávacími programy, a na to se bude vázat finanční hodnocení,“ řekla Právu místopředsedkyně školských odborů Jitka Seidlová.

Spodní hranice na zaplnění třídy v běžné škole, kterou zákon povoluje, je 17 žáků. „To nikdo neufinancuje, i když představa, že bych v takové třídě učila, je hezká. Tomu bychom tleskali a fandili,“ zasnila se Seidlová.

Slibuje si však, že děti v prvních třídách by přece jen měly dostat víc prostoru. „Jezdím po krajích a vidím, že jsou tam v prvních třídách děti po třiceti. To je něco opravdu děsného. Na prvním stupni má být 20 dětí,“ uvedla.

Právě kapacita třicet dětí na třídu je horní hranice, kterou zákon umožňuje. Na výjimku lze naplnit třídu i 34 žáky.

Za pět let přibylo 2371 nových tříd

Reforma financování by měla umožnit, aby 60 dětí v jednom ročníku nebylo rozděleno do dvou tříd po třiceti, ale do tří po dvaceti. „K tomu určitě dojde. Když bude na kapacity, tak nebude problém otevřít třetí třídu,“ tvrdí Seidlová.

A právě do rozšiřování kapacit škol stát v poslední době investuje. Ministerstvo financí oznámilo, že pošle v letech 2016 až 2018 na tyto projekty 770 miliónů korun. Loni investovalo 634 miliónů korun.

Projekt si podal také ředitel Zeronik, který už nemá kam děti dávat. „Máme tam projekt za šest a půl nebo osm miliónů. Díky tomu bychom mohli postavit nové třídy. Ale ještě nevím, jak jsme dopadli,“ řekl Právu.

Reforma financování by mohla začít platit od roku 2018. Otázkou však zůstává, zda na více tříd bude také dostatek učitelů. Už nyní se totiž školy s nedostatkem kvalifikovaných kantorů potýkají.

„Jak se silné ročníky přelévají do základních škol, tak je čím dál méně prvostupňových učitelů. Liší se to podle regionů, ale třeba u nás v Praze-Zbraslavi shání pan ředitel horko těžko učitele, protože bude mít pět prvních tříd,“ popsala Seidlová.

A počet tříd stále roste. Před pěti lety si školy po celé republice vystačily s 41 720, předloni se otevřelo 43 259 a loni už 44 091. Ve 3578 běžných státních školách bylo loni evidováno 840 842 žáků.

Vrchol babyboomu po listopadu 1989 nastal v roce 2008, kdy se narodilo 119,6 tisíce dětí. Poté porodnost klesala až ke 106,8 tisíce narozených v roce 2013. Pak se ale opět zvedla, v roce 2014 činila 109,9 tisíce a loni 110,8 tisíce.