Hlavní obsah

Už když sem z Iráku jeli, pochybovali, že to zvládnou

Právo, Vladimír Klepáč

Ve skupině křesťanských uprchlíků z Iráku, která našla útočiště před válkou v ČR a nyní se chce vrátit domů, je také osmičlenná rodina žijící od poloviny února v Brně. Hlavním důvodem je smutek prarodičů po původní vlasti.

Foto: Vladimír Klepáč, Právo

Milad Sakat a jeho tchán Sabeeh Yono se chtějí vrátit do Iráku.

Článek

„Už když jsem nasedal do letadla a mířil do Česka, měl jsem pochybnosti, zda to zvládnu. Jediným důvodem mé snahy o návrat je to, že nemohu snést ten pocit žít v cizině,“ řekl v pátek Právu 63letý Sabeeh Yono.

Se svojí manželkou, dvěma dcerami, jejich manželi a třemi dětmi jsou s péčí, které se jim dostalo od českých nevládních organizací, i a s pomocí úřadů velmi spokojeni. „Stesk je ale velký. Zůstali tam mí bratři, sestry a další členové rodiny. Denně si několikrát telefonujeme. Chceme se vrátit, přestože nám tady nic nechybí,“ uvedl Yono.

O návratu zatím neuvažuje jeden z jeho zeťů, přestože by se s rodinou do Iráku vrátila jeho žena s půlročním dítětem.

Musí se vzdát mezinárodní ochrany

Yono s rodinou pochází z iráckého Karakoše, který je obsazený armádou organizace Islámský stát. Tam se vrátit podle svých slov nemohou. Yonův zeť Milad Sakat, jenž se s manželkou a dvěma dětmi také připravuje na cestu, vysvětlil, že by chtěli bydlet u rodiny ve městě Ainkawa, která leží 90 kilometrů od Karakoše. Ainkawa je pod kontrolou Kurdů.

ČR udělila Yonově rodině nedávno azyl. Pokud se chce vrátit domů, musí se nejprve písemně vzdát mezinárodní ochrany, která jim byla udělením azylu poskyt­nuta. Pak budou těmto běžencům vráceny cestovní doklady s tím, že Česko musí do 30 dní opustit.

„Je na nich patrná lítost nad tím, že si se svým steskem neumí poradit. Vnímání rodiny je tam u nich prostě poněkud odlišné od toho našeho. Těžko se to vysvětluje,“ řekl Právu Miroslav Makovička z Nadačního fondu Generace 21, jenž přesun křesťanů z válkou zmítaného Iráku do ČR organizoval. Podle něj je otázkou, jak bude návrat uprchlíků do vlasti financován.

Pomoc běžencům, tedy jejich přeprava i pobyt v Brně, je hrazen z darů. Hradit ze stejných financí na jedné straně záchranu běženců a pak ještě jejich návrat domů může být u dárců vnímáno velmi rozpačitě, uvedl Makovička.

Související téma:

Foto: Profimedia.cz

Bojovníci Islámského státu na snímku ze Sýrie

Návrat Yonovy rodiny do Iráku je podle něj ale jen otázkou několika dní. Její pobyt v brněnském hostelu Eleven, kde cizinci od půlky února žijí, je domluvený jen do 14. dubna.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám