„Necítil jsem se v manželství šťastný ani nešťastný. To, že bych měl v takovémto vztahu strávit druhou polovinu života, mne děsilo. Tak jsme se rozešli, musím říci, že v poklidu a celkem slušně. Manželka rozvod nebrala jako poškození svých šancí, protože i ona má ještě čas začít znovu a lépe,“ svěřil se Právu 39letý právník Karel.

„Při rozhodnutí podat žádost o rozvod hrál největší roli věk. Uvědomila jsem si, že když to neudělám teď, neudělám to již nikdy, protože v padesáti už nebudu schopna začít žít sama, nepořídím si vlastní byt,“ říká zase 35letá prodavačka Květa.

„Takhle mám šanci ještě prožít život podle svých představ s novým partnerem a možná mít s ním i děti,“ konstatovala.

Věk kolem čtyřicítky je podle psychologů určitá bilanční hranice dosavadního života. Děti jsou již odrostlé, aby rozvod přežily. Člověk si začíná uvědomovat konečnost života a zmenšování šancí na jeho změnu. Zhruba v polovině života existuje reálná ekonomická i společenská šance začít nový život.

Ženy převzaly iniciativu

„Je to snaha naskočit do toho správného vlaku, je ještě čas pořídit si nový byt, dům, udržet si kariéru. Existuje zde praktická i ekonomická možnost vychovat ‚druhou‘ generaci dětí,“ upozornil finanční poradce František Macháček.

Před více než 60 lety (1949–1951) se lidé rozváděli nejčastěji ve věku 25 až 29 let a nejméně pak ve věku nad sedmdesát. Nejvíce se rozváděly páry, kde byl muž starší než žena, a to o 5–9 roků, a rozváděly se už po jednom až třech letech manželství.

„Stejně jako roste věk lidí, kteří se berou, roste postupně i věk lidí, kteří se rozvádějí,“ uvádí analýza projektu Česko v datech.

Častějším navrhovatelem rozvodu jsou ženy, děje se tak zhruba ve dvou třetinách případů. Před více než šedesáti lety to sice byly také ženy, kdo podával návrh na rozvod častěji, šlo ale jen o necelých 55 procent případů.

Kvůli rozvodu pod hranici chudoby 

„Kvůli rozvodům se ale propadá část samostatně žijících žen, zejména matek, pod hranici chudoby. Tento problém se dále zvýrazňuje ve stáří. Ženy totiž doplácejí na to, že jejich starobní důchod snižuje doba, kdy byly na mateřské a staraly se o děti.

Na tento problém míří návrh na sdílení vyměřovacích základů, který vládě doporučila komise pro důchodovou reformu,“ poznamenal David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Od roku 1949 do roku 2014 se v Československu a Česku uskutečnilo 4 799 250 svateb. Celkem 1 588 846 manželství pak skončilo rozvodem (v roce 1949 ještě rozlukou). To znamená, že zhruba třetina tuzemských manželství za posledních 66 let zkrachovala.

Procento rozvodů ale samozřejmě nezůstává v čase konstantní. „Na počátku sledovaného období se rozvádělo jen o něco málo více než jedno manželství z deseti. Rozvodovost však velmi výrazně stoupla po rozpadu Československa, kdy během několika málo let vzrostla téměř o 20 procent. Dnes dosahuje zhruba 60 procent. Navzdory tomu, že v ČR výrazně poklesl počet svateb a tolerance vůči nesezdaným párům naopak vzrostla,“ uvedla k vývoji rozvodovosti Zuzana Lhotáková ze SAS Institute ČR.