„Podle některých stran by pravděpodobně ve vládě měl být nemajetný bezdomovec, jak říká politolog Zbořil. Jsem překvapený po kampani ,Stát není firma‘, poté, co ČSSD zvažovala, že podpoří, aby se moje firmy nemohly účastnit státních zakázek i v případě, že rozhoduje jen cena, to považuji za další útok ČSSD na mou osobu,“ napsal Právu Babiš.

KOMENTÁŘE DNE:

Záleží na osobnosti a činech, ne na původu člověka - O nárůstu zločinů z nenávisti po referendu o brexitu píše Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Havel na Hradě zadělal na Zemana

„Jen pevně věřím, že to nemá nic společného se současnou mediální mega kampaní na Čapí hnízdo,“ dodal.

ČTĚTE TAKÉ
ČSSD natahuje Babiše na skřipec
Babiše vytáčejí lidovci, chtějí podpořit jeho grilování ve Sněmovně kvůli Čapímu hnízdu 

Návrh soc. dem. podle jeho mínění upírá možnost podnikatelům, kteří vybudovali svoje rodinné firmy, jít do politiky a pracovat pro veřejnost.

„Takové návrhy konzervují politiku jen pro lidi, kteří se živí politikou a chtějí ji naopak uzavřít před normálními úspěšnými lidmi, kteří vydělali peníze díky vlastní píli a schopnostem,“ dodal Babiš.

Na otázku, co udělá, pokud se ČSSD ve Sněmovně podaří ve spolupráci s lidovci, ODSTOP 09 návrh schválit, Právu odpověděl: „Uvidím, až to nastane.“ Vládu však prý rozbíjet nechce. „Nemyslím, že padne vláda. Vyvolá to další pnutí v koalici a negativně ovlivní vztahy ve vládě,“ dodal.

Lidovci nevědí

Změnu zákona o střetu zájmů z dílny ČSSD s největší pravděpodobností podpoří ODS a TOP 09, jejíž poslanec Martin Plíšek podobný návrh omezující byznys členů vlády rovněž vypracoval. Stanovisko vládních lidovců dosud jasné není.

„Musíme se s tím návrhem pochopitelně nejdříve seznámit,“ napsal Právu vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Legislativní změnu ve čtvrtek předložil na jednání mandátového výboru poslanec ČSSD Jan Chvojka. Výbor však o věci nerozhodl a jednání přerušil do konce března. K materiálu se poslanci vrátí ještě ve čtvrtek odpoledne na ústavně-právním výboru Sněmovny. Podle předlohy by se měli ministři buď vzdát ovládání svých korporací, nebo zisku z nich.

Zleva Jan Chvojka, Bohuslav Sobotka a Roman Sklenák (všichni ČSSD) ve Sněmovně

Zleva Jan Chvojka, Bohuslav Sobotka a Roman Sklenák (všichni ČSSD) ve Sněmovně

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Změna by se týkala až nově nastoupivších členů vlády. Kdyby například Babiš kvůli podezření z dotačního podvodu na Čapí hnízdo rezignoval, ale nastoupil do nové vlády po volbách 2017, už by se ho novela v případě schválení týkala.

Předloha zároveň zakazuje členům vlády vlastnit jakýkoliv podíl ve vydavatelstvích provozujících rozhlas, televizi nebo noviny. „Dosavadní zkušenosti ukazují, že je čas zpřísnit nároky na špičky exekutivy. Ať platí jednoduché pravidlo: buď služba ve státě, nebo vlastní byznys,“ řekl Právu.

Pryč z Agrofertu i Mafry?

Změna zakazuje členům vlády být tzv. ovládající osobou v obchodní korporaci – tedy disponovat 40 či více procenty všech hlasů i mocí jmenovat a odvolávat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu. Babiš je jediným akcionářem, tedy stoprocentním vlastníkem Agrofertu, ale i většinovým vlastníkem fondu Hartenberg Holding, který provozuje i reprodukční a gynekologické kliniky.

Právní vztahy k firmám musí podle návrhu člen vlády ukončit do 60 dnů od nástupu do funkce. Pokud tak neučiní, ztratí automaticky právo hlasovat v orgánech firmy. Společnost sama pak ztratí nárok na dotace, subvence a další podporu z veřejných rozpočtů.

Návrh zasahuje i do oblasti veřejných zakázek. Sankcionuje člena vlády, který neukončil své angažmá v korporaci, ztrátou práva na podíl na zisku v kalendářním roce, ve kterém firma čerpala dotace a podílela se na nadlimitní veřejné zakázce.

Pozměňovací návrh rovněž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Internetu se však návrh netýká.

Omezení působení členů vlády v mediálních společnostech je podstatně přísnější než u obchodních korporací – vlastnit zde podle návrhu nesmí ani jedno procento. Své angažmá v mediálním domě musí člen vlády ukončit do 60 dnů od nástupu do funkce.