Hlavní obsah

Úřad v Norsku bude moci posílat odebrané děti z českých rodin zpět do ČR

Novinky, zpe, jas
Aktualizováno

V Norsku bude od července nový úřad, který bude řešit případy vyšetřování dětí z rodin cizích státních příslušníků. Norsko totiž na začátku března ratifikovalo Haagskou úmluvu o právech dítěte. V případech, kdy bude zahájeno vyšetřování nějaké takovéto rodiny, bude informována i daná země. Do ní by případně mohlo být přeneseno i vyšetřování. Bude-li to v zájmu dítěte, může být rovněž posláno do země, z níž rodina pochází, tedy například do ČR.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Haagská úmluva slouží k tomu, aby spolu státy mohly lépe komunikovat a celý proces probíhal efektivněji. Občanství dítěte nehraje roli.

"V Norsku vznikne nový úřad, který bude komunikovat s českým úřadem pro ochranu dětí," řekla serveru Aktuálně, který na ratifikaci upozornil, Agnete Krogvigová, právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu

Vstupem Haagské úmluvy by měl být českým partnerským orgánem v Norsku Bufdir - Ředitelství pro mládež a rodinu. „Že by měl vzniknout nějaký nový orgán, to jsem z žádné komunikace nepostřehl a ani takové informace z Norska nemám,“ řekl Novinkám ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.

Úřad pro mezinárodní ochranu dětí očekává posun

„Jenom prostou výměnou informací a komunikací se dá hrozně moc pomoci. Můžete k tomu dát nějaký kulturní kontext,“ vysvětlil Kapitán. Česká strana nicméně zatím nemá přesné informace, jak bude systém fungovat.

Už nám nebudou moci říci: Nezlobte se, my se s vámi bavit nebudeme
ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán

Úmluva by měla zlepšit ochranu dětí ve sporech s mezinárodním přesahem. Její ratifikace umožní, aby se záležitosti řešily v nejlepším zájmu dítěte, uvedla k ratifikaci norská ministryně mládeže a rovných příležitostí Solveig Horneová.

„Už nám nebudou moci říci: Nezlobte se, my se s vámi bavit nebudeme. Haagská smlouva umožňuje, že jestliže existuje relevantní propojení k tomu státu, tak má právo do případu zasáhnout - dozvídat se informace, může se dožadovat, aby bylo řízení postoupeno na jeho území,“ přiblížil Kapitán.

Případ Michaláková

Nejznámějším případem českých dětí odebraných v Norsku je kauza bratrů Michalákových.  Bratři Denis a David byli Evě Michalákové odebráni v roce 2011 na základě podezření ze zneužívání, které se však nepotvrdilo. Norský úřad Barnevernet loni v říjnu rozhodl poslat tehdy šestiletého Davida k adopci, k desetiletému Denisovi ztratila matka rodičovská práva.

Těchto starších případů se ale už úmluva týkat nebude.

Haagská úmluva o právech dítěte
Úmluva z roku 1996 bude v Norsku platit od letošního července spolu s novelami dalších zákonů, které souvisejí s právy dětí a péčí o ně. Norsko se ratifikací úmluvy přidalo k dalším čtyřem desítkám států, mezi něž patří i všechny země Evropské unie. Úmluva řeší rovněž únosy dětí ze strany rodičů i další související spory, které v souvislosti s potomky mohou mezi mezinárodními páry vznikat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám