Článek
Zákon o všeobecném referendu je jednou z vládních priorit. V pátek ráno ho na tiskové konferenci hájil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
„Občané by měli dostat možnost rozhodovat o důležitých věcech. Rozhodovat by mohli o vnitřních i zahraničních věcech. Referendum by mohlo být například o elektronické evidenci tržeb či zákazu kouření v restauracích,“ uvedl ministr.
Referendum by zavázalo Parlament, aby v daném volebním období, nejméně však tři roky neschválil zákon, který by svým obsahem výsledku referenda odporoval.
Nebylo by možné klást v něm otázky, které by ovlivnily podobu státního rozpočtu nebo které by nutily ČR porušit mezinárodní smlouvy. Neiniciovala by ho vláda, nýbrž lidé. Petici by muselo podepsat minimálně 250 tisíc občanů.
Zeman kdysi referendum odmítal jako populismus
Zeman v současnosti všelidové hlasování podporuje. Před časem uvedl, že by byl pro vypsání všelidového hlasování o datu přijetí eura. V souvislosti s chystaným referendem ve Velké Británii o jejím případném vystoupení z Evropské unie by se nebránil ani hlasování na toto téma v Česku, ač by hlasoval o setrvání země v unii.
Takový názor ale nezastával vždy. Když se v roce 1992 v ještě federálním parlamentu řešila otázka referenda k rozpadu Československa, odmítl toto řešení jako populismus a poukázal na to, že hlas lidu není hlasem božím. V této souvislosti tehdy citoval psychiatra Cyrila Höschla: „Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.”
TOP 09 plánuje bojkot
Rozhodnutí z referenda by bylo přijato, pokud by se pro vyslovila nadpoloviční většina hlasujících. Zároveň se musí jednat o minimálně 25 procent všech občanů, kteří mají právo hlasovat.
Proti návrhu zákona se dlouhodobě vyslovuje opozice. TOP 09 se například při projevu prezidenta chystá opustit jednací sál.
„Máme problém se zákonem o celostátním referendu. Ani přesvědčování pana prezidenta nás nepřesvědčí,” řekla ve čtvrtek Novinkám místopředsedkyně topky Markéta Adamová.
Jelikož se jedná o ústavní zákon, musí hlasovat pro třípětinová většina poslanců.
