Poslanci napříč stranami pak při hlasování nedoporučili Sněmovně, aby návrh přijala. I tak Fichtner spoléhá na to, že v plénu návrh může projít.

KOMENTÁŘ DNE:
 Džihádisté ve Francii - Cíle teroristů, kteří zavraždili katolického kněze, analyzuje Thomas Kulidakis . Čtěte zde >> 

„Zřizovatel, obec nebo kraj, je dnes zodpovědný za kvalitu školství, ale přitom nemá nástroje, jak ji ovlivnit. Máme mnoho případů, kdy si rodiče u zřizovatele stěžují na prostředí ve škole, nekvalitní výuku, nekvalitní vedení školy, případně píšou petice, ale zřizovatel s tím nemůže nic dělat,“ napsal Právu Fichtner.

„Posledním případem je magistrátní střední škola Na Třebešíně, kde ředitel usoudil, že není třeba rezignovat v reakci na úmrtí učitelky v důsledku šikany,“ dodal.

Jenže už podle současných norem je možné ředitele v případě hrubého porušení povinností odvolat. To se také stalo – ředitele zmíněné školy magistrát nedávno odvolal, i když se případ teprve šetří a vedení školy souvislost mezi šikanou a úmrtím popírá.

Loutky zřizovatelů

V odborných kruzích vzbudil Fichtnerův návrh rozruch. V praxi si totiž ředitel s politiky, kteří zastupují zřizovatele (například obec), nerozumí. Rodiče si třeba mohou stěžovat, že děti dostávají špatné známky, zatímco ředitel bude trvat na tom, že je hodnocení spravedlivé. Politik však v rodiči vidí voliče, a tak má tendenci stavět se na jeho stranu.

Ještě nedávno měli ředitelé funkční období neomezené a zřizovatelé si stěžovali, že jsou prakticky neodvolatelní. Když v roce 2012 začala platit novela, která ustanovila ředitelům šestileté funkční období, začaly v mnoha školách, kde už měli ředitelé za sebou šest let praxe, výměny. V některých případech se z postu ředitele stala trafika pro politiky či jejich známé.

Viceprezident Asociace ředitelů ZŠ Pravoslav Němeček tehdy prohlásil, že politizace výběru ředitele už není hrozbou teoretickou, ale reálnou.

Za revizi stojí obsazení komisí

„Odvolávání bez udání důvodu by z ředitelů udělalo zcela podřízené loutky v rukách zřizovatelů, snížilo by zájem kvalitních osobností o tyto posty, dalo průchod politikaření a v důsledku by to vedlo ke snížení kvality veřejné služby, kterou školství je,“ popsal bývalý ředitel gymnázia a člen spolku EDUin Miroslav Hřebecký.

Podle něj by bylo přínosnější, kdyby se změnilo obsazení konkurzních komisí.

„Nyní v ní většinu obsazuje zřizovatel a zástupci zevnitř školy, tedy často z logiky věci lidé s partikulárními, často předem jasně danými zájmy. Jediný člověk ‚zvenčí‘, profesionál se zkušeností a soudností, bývá v konkurzní komisi zástupce České školní inspekce,“ uvedl.