Česká armáda vystavuje piloty, ale také vojenské zpravodajce a lidi jdoucí do zahraničních misí nejtvrdšímu kurzu přežití.

KOMENTÁŘE DNE:

Udělejte dítěti pořádnou svačinu do školy - Nad byrokracií, kterou musí řešit školy, se pozastavuje Václav Klaus ml. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Pravda zvítězí. Až dokáže to co Lež

Právo mělo možnost mluvit se zkušeným pilotem gripenu, který si čtrnáctidenním kurzem ve Vyškově prošel. „Cílem bylo dostat nás na hranici psychických a fyzických sil. Po celou dobu po nás někdo šel a snažil se nás chytit,“ řekl Právu 44letý Woody. Své jméno nechce z důvodů bezpečnosti své i své rodiny zveřejnit.

Plukovník Karel Klinovský, který kurz vede, při jeho vzniku řekl, že chtějí vojákům ukázat praktické způsoby, co dělat v nebezpečí.

Pilot přezdívaný Woody u gripenu na základně v Čáslavi

Pilot přezdívaný Woody u gripenu na základně v Čáslavi

FOTO: Oldřich Danda, Právo

„Naučíme je přežít na útěku, jak se vyhýbat zajetí, jak zvládnout zajetí a výslechy, a to tak, aby člověk dokázal ochránit nejen citlivé informace, ale také vlastní život,“ uvedl pro Právo Klinovský.

Jedl jen to, co sehnal

Kurzy ve Vyškově pořádají dvakrát do roka a trvají 14 dnů. První týden vojáci projdou teoretickou přípravou a druhý týden zažívají útrapy na vlastní kůži přímo v terénu. Woody stejně jako jeho kolegové byli vysazeni na neznámé místo a do tří dnů museli nepozorovaně dorazit do určeného cíle.

Spal jen v přístřešcích, co si vyrobil, a jedl jen to, co sehnal. „Nikdy jsem netušil, kolik např. léčivých a jedlých rostlin kolem nás roste,“ řekl Woody. Jako pilot nebyl zvyklý na tak drsné túry. „Nohy jsem si zničil hned na začátku a pak jsem tři dny šel jak bosý po střepech.“

Po jeho stopách ihned vyrazili kolegové z vojenské policie, ale i civilní policisté, kteří se ho snažili lapit a potrápit. „Když se při tom přesunu pohybujete dva kilometry za hodinu, tak je to nadzvuková rychlost, protože se musíte stále krýt, jít mimo cestu a vše kolem pozorovat.“ Na spánek mohl skoro zapomenout a ke konci byl už hodně unavený.

Filmové hlášky „Já jsem Rambo a nic neřeknu," jsou nesmyslpilot gripenu

Kromě vojáků a policistů se do cvičení zapojují i příslušníci celní správyvězeňské služby. Jejich chvíle přišla na konci výcviku, kdy jsou trénovaní vojáci zajati a vyslýcháni, přičemž musí čelit různým formám nátlaku a mučení.

Podle Woodyho ve stavu absolutního vyčerpání, kdy člověk dva dny nespí a je pořád na cestě, stačí, např. když musí dvě hodiny chodit do kola v malé místnosti. „Jak je to ve filmech: „Já jsem Rambo a nic vám neřeknu“, je nesmysl. Nejlepší je být pro únosce zajímavý, ale ne zase moc, protože tím se vám zkracuje délka vašeho přežití. Účelem je zjistit, jak vydržet co nejdéle,“ řekl pilot. Za nejhorší považuje, když jeho únosci začali mluvit o jeho blízkých.

Osud ruských letců silně prožívali

„Jste na hraně sil. Tak vás to dostane, že ví o vašich dětech, ženě. To se i rozbrečíte a to podle mého není slabost,“ poznamenal Woody. Dodal, že je to i jeden z důvodů, proč nechtěl zveřejnit své jméno. Doufá, že nebude muset své zkušenosti využít v praxi a že nikdy nezažije, to co před nedávnem zažili ruští letci sestřelení Turky.

Jejich tragický osud – pilot byl zastřelen ještě na padáku a navigátor přežil – silně prožívali. „Bylo to pro nás piloty hodně smutné. Byl to přece jen kolega,“ poznamenal Woody.

V armádě létá již dvacet let, seděl v kokpitu např. sovětské stíhačky Su-22, bitevníku L-159 a deset let v gripenu. Se švédskými stroji jsou podle něj v armádě spokojeni.

„Samozřejmě bych se rád svezl ve výkonnějším letounu. Ale za ty peníze je to ale nejlepší stroj, jaký jsme mohli dostat,“ řekl.