Článek
Zrušená část vyhlášky spojená s fyzickou přítomností měla zajistit fakticky to, aby insolvenční správce mohl mít maximálně jedno sídlo a čtyři provozovny. Podle vyhlášky měl být totiž správce v každé provozovně alespoň jeden den v týdnu po dobu šesti hodin a vykonávat tam činnosti související s řízením, tedy shromažďovat podklady, jednat s dlužníky nebo umožňovat účastníkům řízení nahlížet do dokumentů.
Podle verdiktu pléna ÚS ale takovou práci mohou vykonávat i správcovi zaměstnanci.
Ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že omezení je nutné vzhledem k tomu, že někteří správci zřizovali fiktivní provozovny, aby se dostali k většímu počtu insolvenčních řízení. Podle ÚS ale ministerstvo překročilo svoje pravomoci.
„Nelze přehlédnout, že přijaté opatření v podobě napadených ustanovení vyhlášky postihuje bez jakéhokoliv rozlišení všechny insolvenční správce, kteří zřídili větší počet provozoven. Tedy i ty, jejichž provozovny fakticky existovaly a skutečně fungovaly,“ upozornili soudci v čele se zpravodajem Tomášem Lichovníkem.