Mezi deseti milióny obyvatel této země by asi bylo krajně obtížné najít někoho, kdo v politice spatřuje ne-li vznešené poslání, tedy alespoň poctivé řemeslo. Naopak velmi mnozí jsou přesvědčeni, že politika slouží zejména k rychlému obohacení, a to začasté způsoby - eufemisticky řečeno - ne zcela legálními.

Stačí ostatně jen zalistovat starými novinami, lhostejno jestli z loňska nebo z časů před deseti lety, a nemůžeme přehlédnout, jak často politické zpravodajství zavání kriminální rubrikou. S tím rozdílem ovšem, že kriminální případy zpravidla končí jasným soudním rozhodnutím, zatímco kauzy politiků, namočených do něčeho nekalého, obvykle vyčichnou do zapomenutí, vystřídány novějšími. A dostanou-li se přece jen k soudu, končí to zpravidla výsledkem budícím jen a jen pochybnosti. Viz jediný exemplárně odsouzený Lizner, který dost možná seděl za někoho jiného, viz ale také šaškárna při soudu s bývalým místopředsedou ODS Liborem Novákem, při němž našeho současného prezidenta tak fatálně zradila paměť.

Navzdory tomu, co jsem napsal v předcházejících odstavcích, si však troufám tvrdit, že by si politika zasloužila racionálnější náhled, zbavený emocí. Ono totiž těch kriminalitou zavánějících případů je ve skutečnosti málo, zato prokurátorský přístup ke skutečným i domnělým chybám a přehmatům, ba i jen k odlišným politickým názorům se stal bezmála normou naší politické pakultury a vznešená instituce zvaná parlament svou atmosférou i slovníkem okravatovaných křupanů často připomíná nechvalně známý Kotel.

Ale nemusím chodit daleko, pěknou ukázku politické hysterie předvedli právě včera oba moderátoři Primy, kteří se v rozhovoru s premiérem Grossem upřímně snažili, aby od něho napříště pes kůrku nevzal. Ze všeho se jim hladce vykroutil, protože byli mizerně připraveni a místo argumentace dokázali jen zvyšovat hlas a skákat do řeči. A tak místo abychom se dozvěděli, že premiér udělal jakési chyby, a hlavně jak se z nich poučil, zbyla zase jen ta univerzální pachuť v ústech, kterou pociťujeme, když se řekne politika.

PRÁVO 6. září 2004