Energetický zákon přitom předsedovi ERÚ zakazuje, aby se jakkoliv účastnil podnikatelských aktivit v oblasti energetiky. To v případě Vitáskové otevírá prostor pro spekulace, zda její jmenování do ERÚ mohlo vůbec nabýt účinnosti.

O tom, že jmenování Vitáskové předsedkyní ERÚ proběhlo v rozporu s energetickým zákonem, jsou přesvědčeni hned tři právníci, které Právo v této věci oslovilo. Obžaloba v jedné z probíhajících soudních kauz Vitáskové pak tvrdí, že současná šéfka ERÚ některé firmy působící v energetice i po svém nástupu do funkce řídila.

Vitásková byla jmenována předsedkyní ERÚ vládou Petra Nečase (ODS) 20. července 2011 s platností od 1. srpna 2011. Ještě v září téhož roku byla přitom společnicí například ve společnosti Gazoprojekt Czech, čerstvě založené projekční firmě působící v energetice, zejména plynárenství.

Po svém jmenování předsedkyní ERÚ byla Vitásková spolumajitelkou také společnosti SMP – Služby, s. r. o., která podle svých stránek nabízí komplexní služby v oblastech plynu, topení a vody včetně rekonstrukcí a výstavby plynovodů.

Obžaloba: Firmy tajně řídila

Podle internetové verze živnostenského rejstříku byla Vitásková v době svého jmenování i držitelkou živnostenského oprávnění coby poradce v oblasti energetiky. Kriminalisté, kteří Vitáskovou vyšetřovali v kauze dvou solárních elektráren, ji na základě zajištěných soukromých e-mailů obvinili, že i poté, co své podíly ve zmíněných dvou firmách předala své budoucí snaše a svému manželovi, minimálně do srpna 2012 je tajně řídila.

Podle vyšetřovatelů v nich například kontrolovala finanční toky a schvalovala proplácení faktur.

„Obviněná Ing. Alena Vitásková se tak v příkrém rozporu s (energetickým) zákonem přímo podílela na podnikání, resp. řídila podnikání dvou společností podnikajících v energetice v období, kdy již zastávala funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu,“ stojí v obžalobě, se kterou se Právo mohlo seznámit.

„Jmenování Ing. Vitáskové předsedou ERÚ proběhlo v rozporu s energetickým zákonem. Důvodem je skutečnost, že výkon některých činností, resp. funkcí, ze strany Ing. Vitáskové zakládá neslučitelnost s výkonem funkce předsedy ERÚ. Z hlediska souladu s požadavky energetického zákona je přitom klíčový stav v okamžiku jmenování předsedy,“ reagoval pro Právo například jeden renomovaný pražský právník.

Nejdéle Vitásková oficiálně působila jako jediná společnice v eseróčku Klub plynárenských podnikatelů ČR. Měsíc a půl po svém jmenování sice poslala tuto firmu do likvidace, nicméně svůj podíl nepřevedla a firmu vlastnila ještě rok, do 8. září 2012. Tedy do doby, kdy byla její likvidace ukončena a společnost byla vymazána z obchodního rejstříku. Orgánem s. r. o. je valná hromada.

„Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává jediný společník. Takže paní Vitásková byla jako jediná společnice sama orgánem společnosti, což je dle dikce energetického zákona v rozporu s ním. Správný postup by byl takový, že by převedla celý svůj obchodní podíl na nového společníka a ten poté rozhodl o likvidaci. Pokud ovšem ona sama rozhodla jako jediný společník o likvidaci společnosti, tak na sebe převzala působnost valné hromady, tedy orgánu společnosti,“ napsal další právník.

Jmenování Vitáskové Nečasovou vládou by mohl podle právníků přezkoumat soud. Nechtěli však předjímat, zda by to mohlo mít dopad i na stovky smluv a rozhodnutí, které Vitásková ve své funkci podepsala.

Na podnikání se nepodílela, tvrdí mluvčí ERÚ

Podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky jde o další snahu dehonestovat Vitáskovou a právníci, kteří jsou o jejím porušení zákona přesvědčeni, podle něj „naprosto ignorují běžné zvyklosti“.

„V okamžiku svého jmenování, v naprostém souladu se zákonem, paní předsedkyně podepsala příslušné dokumenty a dala příslušné pokyny na ověřených listinách, směřující k prodeji, případně likvidaci společností, v nichž do té doby působila. V den jmenování skončila ve všech výkonných funkcích a na podnikání se dále nijak nepodílela,“ sdělil Právu Chvojka.

Jeho tvrzení je však v rozporu se závěry kriminalistů. Vitásková se podle Chvojky po svém jmenování kvůli transparentnosti zbavila vlastnictví v různých společnostech, které by mohlo být vnímáno jako střet zájmů, nad rámec zákona.

„Postupovala nad rámec omezení z energetického zákona a všechny kroky konzultovala s právníky,“ dodal mluvčí ERÚ.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se žádosti o přímou reakci vyhnulo. „MPO nemá informace o tom, jakým způsobem tehdejší vláda podnikatelské aktivity Aleny Vitáskové ověřovala,“ sdělil pouze Právu mluvčí resortu František Kotrba.

Vitásková měla mít mandát do půlky roku 2017, kdy má ERÚ řídit nově vzniklá rada. Není jisté, zda ve funkci vydrží. Kvůli nejasnostem v legislativě panují spory o tom, zda se na předsedkyni úřadu vztahuje služební zákon. To tvrdí například ministerstvo vnitra s tím, že Vitásková musí složit služební slib do 1. března letošního roku.

Vitáskovou naopak podporuje v jejím postoji prezident Miloš Zeman.

Pokud by Vitásková skutečně pod služební zákon přešla, nemohla by fakticky funkci vykonávat, upozornila ČTK. Čelí totiž obžalobě kvůli zneužití pravomoci v souvislosti s výstavbou dvou solárních elektráren v Chomutově a další obžalobě kvůli údajnému porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci v případu sporného jmenování bývalé nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně ERÚ.