Návrh ve středu představil poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který ocenil podporu i z řad koaličních zákonodárců. "Jsem rád, že při hlasování nerozhodovaly jenom politické zájmy," uvedl.

Pro návrh hlasovali mimo jiné i Pavla Golasowská nebo Lukáš Pleticha, tedy poslanci z koaličních stran KDU-ČSLČSSD. Předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD) se zdržel hlasování.

"Členové vlády mají exkluzivní informace, rozhodují o vynakládání veřejných prostředků. Proto není dobré, aby byli zároveň příjemci," řekl dále Plíšek. Jeho stranický kolega Jan Farský byl konkrétnější. "Ve chvíli, kdy člen vlády je účasten ve výběrových řízeních za 40 miliard korun, tak tuto skutečnost nemůžeme přehlédnout. Byly tady problémy už za (Víta) Bárty a (Aleše) Řebíčka, ale v porovnání se současným stavem to byl jenom zlomek," zmínil dva někdejší ministry dopravy.

Ministryně se obává kolize s evropským právem

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), jejíž resort za zákon o veřejných zakázkách odpovídá, vyjádřila k pozměňovacímu návrhu negativní stanovisko. "Můj osobní názor je takový, že by to nebylo od věci, ale evropská legislativa to nedovoluje. Podobné ustanovení přijali pouze v Řecku, ale teď to řeší soud. A já si nemůžu dovolit ohrozit stát. Takže trvám na nesouhlasném stanovisku, počkáme si na verdikt soudu," upozornila ministryně.

Podle Pavla Hermana, předsedy expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek, je třeba střet zájmů řešit individuálně, nikoliv plošně. "S automatickým vyloučením nemůžeme souhlasit," řekl Herman.

Zákon „nejen” proti Babišovi

Plíšek ve středu prohlásil, že změnu nenavrhoval s ohledem na konkrétní ministry současné vlády. Terčem kritiky pro údajný střet zájmů je přitom často šéf hnutí ANO, ministr financí a vlastník Agrofertu Andrej Babiš. [celá zpráva]

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek by měl platit nejpozději od 18. dubna. Do té doby musí Česko převést do národní legislativy evropské směrnice, jinak hrozí omezení čerpání evropských dotací.