Článek
Řeholnicím z České provincie Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže se jako prvním podařilo odmítavou strategii ministerstva prolomit.
Letos v září jim dal za pravdu okresní soud v Teplicích. Rozsudek nebyl doposud veřejně znám. Právu se ale podařilo zjistit, že soudce nařídil, aby obrana, respektive její příspěvková organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení (VLRZ) kongregaci vydala lázeňský dům v Teplicích a také přilehlé nádvoří, ležící na pozemku o výměře 262 metrů čtverečních.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Dům č. p. 1366, který využívá VLRZ jako penzión, leží v centru města v ulici Svatopluka Čecha naproti velkému lázeňskému komplexu Judita. Ten také provozuje obrana. Řeholnice ale nemají úplně vyhráno, ministerstvo spoléhá na odvolací řízení.
„Výrok soudu je nepravomocný, právní zástupce VLRZ podal proti verdiktu dne 19. října 2015 odvolání,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže patřila v Česku k největším ženským řeholím. Na konci druhé světové války působilo v českých a moravských nemocnicích a školách přes 1500 sester, dnes jich je něco málo přes sto.
Chatu nedostali
Lázeňský dům v Teplicích není jediným majetkem, o který VLRZ s církví bojuje. Např. o objekt vojenské zotavovny Ovčárna v Jeseníkách a související pozemky požádala Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, bývalý řád německých rytířů.
Obrana ale horskou chatu odmítla vydat s odůvodněním, že majetek byl konfiskován podle dekretu prezidenta Beneše.
Názor ministerstva obrany podpořil i Státní pozemkový úřad, ke kterému se němečtí rytíři odvolali.
Objekty buď leží ve vojenských újezdech, nebo církev nedoložila tzv. funkční souvislost
„Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj vydal dne 24. listopadu 2015 rozhodnutí o nevydání nemovitosti žadateli, tedy České provincii řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě,“ sdělil Právu mluvčí Pejšek.
Církevní subjekty celkově požádaly ministerstvo obrany o 1500 nemovitostí. Obrana žádostem vyhověla jen výjimečně.
Nejvíce restitučních žádostí dostaly Vojenské lesy a statky. Ty se rozhodly vydat pouze Metropolitní kapitule u sv. Václava v Olomouci jeden obytný dům ve Velké Bystřici a dva okolní pozemky a také jeden pozemek farnosti ve Vyškově-Dědicích. V ostatních případech ale žádosti odmítly stejně jako ostatní státní podniky a příspěvkové organizace resortu obrany.
„Jsou dva hlavní důvody, proč ministerstvo nevydalo požadovaný majetek. Buď objekty leží ve vojenských újezdech, nebo se církvi nepodařilo doložit tzv. funkční souvislost,“ řekl Právu mluvčí obrany Pejšek.
Církev totiž v případě, že žádá jinou státní instituci než Státní pozemkový úřad nebo Lesy ČR, musí dokázat, že majetek v minulosti užívala k církevním, zdravotnickým nebo sociálním účelům.
To se církvi podle obrany nepodařilo doložit v 69 případech ze všech 106 výzev. Vojenské lesy odmítly 24 výzev kvůli tomu, že se pozemky nacházejí ve výcvikových prostorech. Velikost újezdů se sice od roku 2016 podle zákona zmenší a újezd v Brdech zanikne od Nového roku úplně, ale možnost podat restituční žádosti skončila již v roce 2013.