Po zkušenostech z povodní uvažují ministerstvo financí (MF) a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) o změnách právních norem, které by umožnily alespoň část zabaveného oblečení dát potřebným, to znamená především na humanitární pomoc. Naší snahou je formou novely zákona najít cestu, jak zboží po odstranění ochranné známky, pokud je to technicky možné, dále využít - třeba na charitu, řekl Právu mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič.

Zabavené padělky posílá EU do pece

Povinnost státu padělky zničit vyplývá z mezinárodních úmluv o ochraně práv k duševnímu vlastnictví, které byly přejaty i do české legislativy. Padělání a pašeráctví vždy měly a mají zvláště škodlivý dopad na ekonomiku. Důslednost celních kontrol umožnila výrazně zvýšit počet odhalení, ale naše úsilí musí pokračovat, řekl eurokomisař pro vnitřní trh Frits Bolkestein. V jednotlivých členských zemích Unie se v posledních letech zpřísňují postihy za dovoz a prodej padělaného zboží. Když někdo prodává levné zboží a označí ho Adidas nebo Levis, poškozuje výrobce originálu. Padělané zboží většinou není kvalitní, proto je levné. Jenže ten, kdo si nechal ochrannou značku zaregistrovat, se zavázal právě k určité kvalitě. Proto není možné takové zboží ponechat v oběhu, vysvětlují bruselští experti. Zadržené padělané oblečení, čepice nebo obuv proto putují v zemích EU do pecí.

Sobotka: likvidace je moc drahá

V některých cílových zemích dovozu padělaného zboží se sice ozvaly návrhy, aby se zabavené oblečení použilo na humanitární účely, ale Komise namítá: tím ale zůstanou padělky v oběhu a porušuje se právo na chráněnou značku a je nereálné ji z padělaného oblečení odstranit. Ministr financí Bohuslav Sobotka Právu potvrdil, že by uvítal, kdyby se mu při mezinárodních jednáních podařilo najít jiný způsob nakládání se zabavenými věcmi, než je totální likvidace. My bychom uvítali, pokud by se podařilo dospět k levnějšímu způsobu, protože likvidaci zboží hradí stát," vysvětlil Sobotka. Ministerstvo průmyslu a obchodu už s tímto úmyslem připravuje v současné době návrh změny zákona o České obchodní inspekci, kterým by bylo umožněno při splnění zákonem daných podmínek výrobky porušující právo duševního vlastnictví použít i pro humanitární účely. MPO předpokládá, že návrh novely bude připraven počátkem roku 2003.

Nebude to jednoduché

Se znalostí situace, například z letošních povodní, ústřední ředitel ČOI přes ministerstvo průmyslu a obchodu, což je náš řídící orgán, požádal, aby nový zákon o ČOI počítal s tím, že odznačkované zboží může být použito v krizových stavech, potvrdil Právu ředitel hradecké České obchodní inspekce Karel Nohejl. Podle MPO však tato záležitost není a nebude vůbec jednoduchá. Je nutné totiž posoudit tuto změnu nakládání se zabranými nebo propadnutými výrobky v souvislosti s jejich možným dopadem do plnění mezinárodních dohod, dále například vytvořit jasný a přísný režim pro nakládání a distribuci těchto výrobků a zabránit tak případnému zneužití takovéto možnosti. Pokud se jedná o padělky, které porušují mezinárodní dohody o ochraně autorských práv, tak se nemohou vůbec uvádět do oběhu, a to ani darem. Pouze v případě, že by se padělané značky daly například z nějakého oblečení odstranit, vysvětlil místopředseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny a právník Zdeněk Koudelka (ČSSD). Ty předpisy chrání bohaté majitele těch značek a jejich smyslem není zachránit hodnoty, ale zničit je. Jejich cílem je, aby lidé šli a koupili si pravé zboží, a ne to padělané. Kdyby se například nějaké padělané boty vzaly a někomu se darovaly, tak na trhu ubude poptávka o jeden pár bot. Tím by byl potrestán ten obchodník, ale nepomohlo by to tomu, v jehož zájmu tato ochrana je, řekl Jan Bárta z Ústavu státu a práva.

V domovech by to přivítali

Charitativní organizace a různá sociální zařízení by samozřejmě změnu platných zákonů, která by umožnila využít alespoň část zabaveného zboží, přivítaly. Přijde mi to líto, když vidím, jak se hromady oblečení a dalších věcí likvidují. A asi nejen mně, protože i k nám lidé nazlobeně telefonují, proč se zabavené zboží nedá použít, řekla Právu vedoucí pobočky mezinárodní humanitární organizace ADRA ve Zlíně Alena Rusová. Do sbírek ošacení, které Adra pořádá na pomoc obětem katastrof doma i ve světě, lidé sice přispívají, ale v drtivé většině jde o použité věci. V zabaveném zboží jsou přitom nové bundy, košile, kalhoty... A všechno to jde vniveč. Snad by se dal vymyslet způsob, jak zajistit, aby se s nimi dál nekšeftovalo, a užít ty věci třeba pro lidi v uprchlických táborech, dodala Rusová. Určitě bych přivítal, kdyby alespoň část na tržnicích zabavených oděvů a bot nekončila ve spalovnách, ale třeba i v dětských domovech. Státu by to ušetřilo hodně peněz a nám usnadnilo život. Již delší dobu o tom s kolegy diskutujeme a kroutíme hlavou nad tím, že se zimní bundy, trička, kalhoty či boty pálí, řekl Právu ředitel Dětského domova U sportovní haly v Olomouci Dalibor Křepský. Dodal přitom, že by nebyl problém garantovat účel využití. Jestliže bychom pro každé dítě dostali jednu zimní bundu na dva roky či jedny botasky na jeden rok, sotva by nás mohl někdo podezírat, že máme nějaké nekalé úmysly, zdůraznil Křepský.

Pro Evropskou unii patří Česko mezi země, z nichž se do ní dostává nejvíc padělaného zboží. Tedy takového, které používá značku, na niž výrobce nemá právo. Například Nike, Adidas, Nokia, Nestlé, Rolex, Ferrero, Levis a podobně. Z Česka se do zemí EU dostaly především padělané oděvy a oděvní doplňky, ale také falešné léky, náhradní automobilové díly, parfémy a kosmetické výrobky, elektronické přístroje, hodinky, šperky, hračky a hry, píše se ve zprávě Evropské komise z letošního září. Podle Komise ale nejde o zboží, které by se v České republice vyrábělo, ale takové, které tam někdo dovezl a následně se pokusil vyvézt do Unie.