Migrační krize ukázala, jak moc chybí certifikovaní tlumočníci arabštiny nebo třeba perštiny. Ale nejde jen o znalce jazyka, ale i kultury.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

I tajné služby

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by i tajné služby měly kvůli zajištění bezpečnosti posílit o stovky zaměstnanců, mezi nimi by měli být i specialisté na Blízký východ.

Také přicházejí nové diplomatické a obchodní výzvy z Číny či Íránu. Tyto obory se vyučují v malém a absolventů mají jen desítky. Státní příspěvek, který se odvíjí od počtu studentů, těžko stačí na provoz. Škola je nyní financuje na úkor ostatních kateder.

Dříve provoz podporovalo ministerstvo vnitra. Nyní škole 50 miliónů korun chybí, ale vnitro prý dodatečně pomoci nemůže. A to i přesto, že se jeho rozpočet kvůli uprchlické krizi rozšíří o miliardu.

Scházejí stovky specialistů

„Nelze je na podporu oborů využít, neboť jsou účelově vázány. Pro posílení tlumočnických kapacit navázalo ministerstvo vnitra spolupráci s ministerstvem školství, které v současné době zjišťuje kapacity v této oblasti,“ sdělila Právu mluvčí vnitra Martina Němcová.

Nevyloučila, že v budoucnu by se jednání ministerstva a dotčených škol mohla obnovit. Přitom Chovanec nedávno mluvil o zrychlení příchodu nových lidí do tajných služeb.

„Potřebujeme arabsky hovořící specialisty na oblast Blízkého východu. Ti sice přicházejí z armády nebo policie, ale než jsou schopni nasát atmosféru, trvá to rok, dva, tři. Potřebujeme jich nabrat několik stovek v průběhu pěti let,“ řekl v Hospodářských novinách.

„Hledáme lidi, kteří budou umět pracovat s arabskou komunitou. Lidi do tajných služeb musíme aktivně hledat. Stát prostě musí vyslat signál, že pokud získáte tento typ vzdělání, potom máte uplatnění ve státní službě,“ sdělil ministr.

Obrana o podpoře jen uvažuje

Také ministerstvo obrany o podpoře strategických oborů zatím jen uvažuje. „Jako v řadě aliančních zemí i resort obrany intenzivně rozvíjí spolupráci s akademickým a vědeckým sektorem v mnoha oblastech. Nelze vyloučit, že v budoucnu se spolupráce bude týkat i uvedených oborů,“ řekl Právu Jiří Caletka z tiskového oddělení obrany.

Obory, jejichž tradice sahá mnohdy do 19. století, se potýkají s existenčními problémy, přitom poptávka po expertech je velká už teď. „Pro celou oblast Asie jsou desítky absolventů v řadě oborů ročně příliš málo. Poptávka je větší,“ řekl Právu Jan Bičovský, proděkan pro vnější vztahy Filozofické fakulty UK.

Absolventi disponují znalostí jazyka, kultury, politiky a dějin regionů. „Chápou mentalitu, dokážou s místními komunikovat jejich způsobem, předvídat jejich jednání,“ uvedl proděkan.

„Jakékoli naše styky – kulturní, politické, obchodní, vojenské – s těmito zeměmi vyžadují prostředníky a často je musíme hledat v zemích, které jsou si naopak potřeby takových specialistů dobře vědomy, třeba v Německu,“ uvedl Bičovský.

Turkologii zajišťují dva akademici

Ale například obor turkologie na UK, který vyučuje kulturu 75miliónové země s čilými obchodními a politickými vztahy s EU, zajišťují dva akademici, kteří ale nejen vyučují, ale věnují se i vědecké činnosti a administrativě. A Turecko je v migrační krizi klíčovou zemí.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci se z mimoevropských studií specializují na sinologii, která zažívá boom. Letos tam bylo na tento obor přijato ve všech formách studia 172 studentů.

„Absolventi se většinou uplatňují v soukromém sektoru. Řada se živí tlumočením, překlady a výukou. Poslední dobou čím dál víc Číňanů jezdí do Evropy, včetně ČR, a naši studenti a absolventi pracují v cestovkách, které se na to specializují. Někteří absolventi nacházejí uplatnění i ve státní sféře,“ popsala Právu Lenka Peřinová z oddělení komunikace univerzity.

Význam strategických oborů si uvědomuje i ministerstvo zahraničí. „Kapacity vysokého školství v oblasti výuky mimoevropských jazyků, založené na dlouholeté tradici, představují pro český stát a společnost významnou devízu. Ministerstvo jejich rozvoj podporuje. Bohužel s ohledem na omezený rozpočet se nebude moci na tomto rozvoji během roku 2016 přímo finančně podílet,“ řekla Právu mluvčí diplomacie Irena Valentová.