Chovanec komentoval Kövérova slova během své nedělní návštěvy Maďarska, kam přijel za českými policisty, kteří pomáhající s ostrahou hranic schengenského prostoru volného pohybu.

"Já pevně věřím, že předseda (maďarského) parlamentu měl špatný den a pokud by ho snad neměl, tak postoj České republiky je jednoznačný. Máme jiná témata, jiné problémy, které bychom měli s našimi maďarskými partnery řešit. Téma Benešových dekretů je pro nás neměnné a nedotknutelné," řekl Chovanec.

Kövér: ČR a SR neměly být přijaty do EU

Ministr tak reagoval Kövérovo prohlášení o tom, že jednou snad budou ve střední Evropě panovat takové sousedské poměry, že bude možné bez záště urovnávat historické a další křivdy, například i v otázkách menšin. Následně zpochybnil české a slovenské členství v evropském bloku.

"Česká republika a Slovenská republika se neměly vůbec stát členy unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny," řekl Kövér v rozhovoru s deníkem Právo s odkazem na existenci prezidentských dekretů, jež po druhé světové válce zbavily Němce a Maďary v Československu majetku a občanských práv. [celá zpráva]

Česko dekrety odmítá zrušit, považuje je ale za právně vyhaslé.

Kontroverzními výroky nešetří

Kövér v minulosti vystoupil s řadou kontroverzních prohlášení, některá z nich se týkala i problematiky etnických Maďarů v zahraničí. Před dvěma lety například řekl, že příslušníkům maďarské menšiny hrozí nebezpečí symbolické i reálné agrese a že byli v uplynulém roce vystaveni politickým bouřím.

Rumunsko, kde Maďaři tvoří asi osm procent obyvatel, dokonce v roce 2012 před místními volbami prostřednictvím předsedů obou komor rumunského parlamentu požádalo Kövéra, aby s plánovanou cestu do země počkal až na období po hlasování. Svou žádost tehdy zdůvodnili tím, že je důležité, aby volby byly svobodné a bez ovlivňování.