To má "významněji snížit" počet soudních ležáků a zajistit "rychlost a plynulost" řízení. Podle odborníků tento bič na pomalé soudce bohužel příliš nezabere.

Nový ministr spravedlnosti Pavel Němec v programovém prohlášení zmiňuje, že je potřeba kontrolovat případy nejen jednotlivě, ale paušálně všechny. Tedy zjednodušeně řečeno, když si např. předseda soudu či pracovník ministerstva klikne na příslušný odkaz na stránce v programu, vyjedou mu všechny případy, u kterých soudce ještě nenapsal rozsudek, ač rozhodnutí veřejně vynesl již před více než třemi měsíci.

"Předseda soudu, případně pracovník ministerstva pověřený výkonem dohledu, by tak mohl získat okamžité informace o spisech, v nichž dochází k průtahům při jejich vyřizování," míní mluvčí ministerstva Petr Dimun. 

Vleklost při řešení některých soudních případů je evergreenem mezi problémy české justice. Dokazuje to i narůstající množství sporů, které právě kvůli průtahům Česko v poslední době prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Odborníci si však nemyslí, že kontrola pomocí elektronické databáze, která už je zavedena od letošního roku zhruba na polovině soudů, pomůže situaci vyřešit.

Málo soudců, nízká motivace

"Tu věc samotnou (průtahy) by vyřešilo, kdyby soudy byly dostatečně naplněny, jak soudcovsky, tak počtem administrativních pracovníků. Což nejsou a dlouhodobě nebudou," míní předseda Obvodního soudu pro Prahu 3 Jan Kolařík. U nich prý nyní dvě soudkyně odchází na mateřskou dovolenou a náhradu za ně nedostane, kvalitní administrativu zase nezaplatí. Stejně jako místopředseda pražského městského soudu Luboš Vlasák elektronické databáze vítá kvůli usnadnění práce, nikoliv coby způsob urychlení řešení případů.

"Toto prostě už dávno kontrolováno a hlídáno je. Pokud soudce do tří měsíců (od doby co mu případ byl přidělen) nenařídí věc, tak ji dostane místopředseda a okamžitě se soudce na ni ptáme. Navíc takový soudce je povinen požádat předsedu soudu o prodloužení lhůty k nařízení hlavního líčení a musí to řádným způsobem odůvodnit," vysvětluje Vlasák.

Nejde trestat ani odměňovat

Advokát Jiří Teryngel míní, že pomalost soudců je nedostatečně kárně postihována. Podle něj "je i rovnost v odměňování soudců demotivující". 

"I když jeden soudce je výkonný, rychlý, schopný a druhý pomalý a nepříliš schopný, předseda soudu jej (toho schopného) nemůže odměnit, poněvadž by to byl zásah do nezávislosti jeho rozhodování. Ale podle mě by měly být platy v nějakém rozpětí," říká. Šéfka Obvodního státního zastupitelství pro Prahy 6 Jindra Janáčová v této souvislosti připomíná problém neukázněnosti svědků.

"U nás jsou prostě největším problémem svědci, a s tím zákonodárce asi vůbec nepočítal. Vždyť v Americe například existuje vazba na svědka. Jednou nepřijde a je předvedený. Od kolegy z amerického středozápadu vím, že za celou asi dvacetiletou praxi se mu asi jen dvakrát stalo, že by si svědek dovolil nepřijít," porovnává.