„S přijetím zákoníku se změnila úprava kauce, dnes zvané jistota, často požadované pronajímateli při uzavírání nájemních smluv. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Konkrétní výši úroku zákon nestanoví. Vodítkem je, že dlužník (pronajímatel, pozn. red.) platí úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy,“ upozorňuje Ondřej Preuss, provozovatel webu dostupnyadvokat.cz.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Převládá názor, že by úrok měl náležet vždy nejdříve až od 1. 1. 2014 (datum účinnosti NOZ, pozn. red.), avšak i u nájemních smluv uzavřených před tímto datem. Tedy v případě mladého páru od začátku roku 2014 do skončení nájmu,“ dodává Preuss.

První soudní spor 

Přestože takto si to vyložili i Lucie a Dan z Prahy, pronajímatelka jim odmítá jak jistinu, tak úroky vyplatit. A tak se dvojice rozhodla jít k soudu. V České republice bude první.

„K věci ještě neexistuje judikatura, takže nelze přesně předvídat výsledek případných sporů. Nárok nájemce se však zdá poměrně jasný,“ potvrzuje Preuss.

My jí dáváme finanční obnos, se kterým může roky nakládat, jak chce Lucie z Prahy

„Pronajímatelka ovšem náš nárok zpochybňuje. Přitom tento úrok má svůj důvod. Pronajímatel může ze zákona požadovat kauci až šestinásobku nájmu. Úrokem se to má zřejmě trochu regulovat. Navíc my jí dáváme finanční obnos, se kterým může roky nakládat, jak chce,“ domnívá se Lucie z Prahy.

V jejich případě, kdy platili 14 tisíc korun měsíční nájemné, činila jistina, již majitelce bytu odevzdali, 28 tisíc korun. Nyní po ní požadují více než devět tisíc korun.

„Úroky za jistotu jsme si spočítali na 9222 korun. Počítali jsme je od prosince roku 2012, kdy jsme uzavřeli smlouvu, s 11% úrokem, který má dnes Komerční banka. I když je skutečně možné, že máme zákonný nárok až od roku 2014,“ vysvětluje mladá podnikatelka.

Úrok z jistiny nesmí být nula

Mladý pár se o své zákonné nároky začal zajímat vlastně náhodou. „Listovat novým občanským zákoníkem jsme začali až poté, co jsme sice klíče a uklizený nepoškozený byt odevzdali v termínu na konci října, ale když jsme majitelku urgovali o vrácení jistiny, odmítla nás. O měsíc později nám napsala, že nám peníze nevrátí. Napočítala nám ještě listopadový nájem, úklid a další nesmyslné položky. Takže jí to vyšlo tak, že nám vlastně nic nevrátí,“ vysvětluje bývalá nájemnice Lucie.

„Chceme uvést věci na pravou míru a zároveň trochu rozpoutat diskusi na toto téma. Věřím, že to řeší spousta lidí, jelikož se toto dá asi opravdu vyřešit jen soudně,“ dodává Lucie.

Ideálně by měla být podle odborníků výše úroku zapsána už ve smlouvě. Ze zákona nesmí být nula, ale klidně už i půl procenta, přistoupí-li na to nájemník. Důvod změny úpravy zákona je podle advokáta jasný.

„Protože nájemce dává složením jistoty pronajímateli k využití své peníze, aniž za to dostává protiplnění, má právo na úrok z jistoty,“ doplnil Preuss.

Lidé chtějí dlouhodobé nájemníky

Kvůli stále složitějším vztahům pronajímatelů a nájemníků už kromě specializovaných advokátních a realitních poradců vznikají i platformy – jako projekt idealninajemce.cz –, které nabízejí servis spojený s pronájmem nemovitosti. Interní průzkum této společnosti přinesl i mnohé zajímavosti z trhu pronájmů.

Například průměrná doba pronájmů je v Česku 21 měsíců. Nalézt nájemce, který by pronajímateli vyhovoval, trvá zhruba 25 dní. Na jednu nabídku se ozve až 12 zájemců.

Nejdůležitějším faktorem výběru je zaměstnání budoucího nájemce a dále dlouhodobost nájmu. S lidmi, kteří neplatili nájemné řádně a včas, má zkušenost 42 % pronajímatelů, zničení bytu a jeho vybavení řešilo podle průzkumu 30 % majitelů pronajatých bytů.