"Pokud dojde k tomu, že by do České republiky vstoupilo do 2000 imigrantů ročně, jsme schopni výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, dávky a další záležitosti zvládnout vlastním rozpočtem," uvedl Duháň. Vedení ministerstva počítá ale i s možností, že by počet přistěhovalců mohl být vyšší. Úřad by pak žádal o víc peněz do své pokladny.

Cizinci patří na trhu práce mezi ohrožené skupiny podobně jako lidé nad 50 let, matky malých dětí, zdravotně postižení či mladí do 25 let. Věnovat by se jim měli speciálně vyškolení pracovníci úřadů práce. Pozornost se zaměří na jazykové kurzy a rekvalifikace, ale i na prevenci vykořisťování. K dispozici by měly být informační materiály v různých řečech.

"Zkušenosti z Evropy ukazují, že vždy ta první vlna cizinců, která přijde do země, má snahu pracovat a je motivována. Je tu hlad po zaměstnancích... Jsme připraveni z aktivní politiky zaměstnanosti zafinancovat rekvalifikace a jakékoliv vzdělávání, aby se imigranti dostali co nejdříve k zaměstnavatelům, kteří je poptávají," uvedl Duháň.

Šest procent v Německu má vysokou školu

Ministerstva vnitra a práce nemají přesný přehled o tom, jaké mají příchozí cizinci vzdělání. Lidé, kteří přijedou do ČR legálně a získají povolení, školy uvádět nemusejí. Vysokoškolské vzdělání musí mít jen ti, co chtějí dostat takzvanou modrou kartu. Uprchlíci do žádostí o azyl školy zapisují.

Česko letos dostalo kolem 1300 žádostí o udělení ochrany. Zhruba 250 žadatelů uvedlo, že mají vysokou školu. Pracovníci ministerstva vnitra chtěli situaci prověřit. Srovnávali uvedené vzdělání a zaměstnání. Deset lidí vystudovalo medicínu a pracovali jako lékaři, pět desítek byli vystudovaní inženýři. U dalších se objevovaly různé profese, nebylo tedy možné určit, zda člověk na univerzitu skutečně chodil.

Při své nedávné návštěvě sousedního Bavorska se o tamní práci s uprchlíky zajímala i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Do Německa letos dorazilo už přes 900 000 migrantů. Podle náměstka ministryně Jana Marka německé úřady zjistily, že vysokou školu má šest procent cizinců.

"Němci si nastavili už nyní precizní opatření, která jsou velmi inspirativní. Stanovili jejich pořadí - jazyk, kvalifikace, začlenění," uvedl náměstek ministryně práce Jan Marek. Dodal, že jazykové kurzy němčiny mají v Německu pro lidi do 21 let trvat sedm měsíců a pro starší pak rok.