Podle mluvčí Státního pozemkového úřadu Ivany Procházkové evidují už 111 žalob.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podobné žaloby už církev v minulosti podávala, ale teď se chystá naráz soudům poslat přes stovku žalob, v kterých půjde o stovky hektarů půdy. Důvodem takové náhlé akce je podle biskupského sekretáře Tomáše Holuba, že mají církve čas pouze do konce roku.

„To není standardní žaloba na určení vlastníka, ale jde o nové právo církví, které musí být uplatněno do tří let od doby, kdy vzniklo, jinak bude promlčeno,“ řekl Právu Holub.

V zákoně o majetkovém vyrovnání s církvemi, který platí od 1. ledna 2013, se sice píše, že církve mohou požadovat zpět majetek pouze od státu. Zároveň je tam ale i paragraf 18 odstavec 1, který církvím umožňuje zpochybnit u soudů dřívější převody nemovitostí ze státu na jiné právnické osoby, jako jsou obce, kraje, firmy. V případě, že církve u soudů uspějí, mohou o majetek požádat stát v rámci restitučního zákona.

Nejvíc na západě

Holub předpokládá, že žalob na majetky převedené v rozporu s blokačním paragrafem bude více než stovka po celé republice. Nejvíc jich čeká v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji. „Například na západě Čech to fungovalo tak, jako by žádný blokační paragraf neexistoval,“ dodal Holub.

Plzeňské biskupství už loni kontaktovalo řadu starostů, v jejichž katastrech byl v minulosti církevní majetek, který stát převedl na obce. Jednou z takových obcí je Druztová, ležící severně od Plzně. Tady měla obec v minulosti získat 108 původně církevních pozemků na 158 hektarech. „Kdybychom to museli vše vydat církvi, zůstaly by nám už jenom silnice,“ řekl Právu starosta Druztové Roman Kohout.

Ještě nedávno nic netušili

O tom, že má obec v majetku bývalé církevní pozemky, neměl donedávna tušení. „Před rokem nás oslovili z plzeňského biskupství, jestli nechceme pozemky dobrovolně vydat. Ale to nemůžeme, protože za pět let by mohl někdo přijít a říci, že to bylo neoprávněné, a my bychom skončili ve vězení,“ dodal starosta. Podotkl, že rozhodnutí soudu bude pro obě strany nejlepším řešením situace.

Kraje zatím registrují 24 takovýchto žalob. Padlo už i jedno soudní rozhodnutí.
V květnu pražský soud rozhodl, že soukromá firma musí vrátit státu jeden činžovní dům v pražském Karlíně, který v minulosti patřil křižovníkům s červenou hvězdou. Zároveň ale stejnou žalobu odmítl v případě čtyř křižovnických domů, které stát převedl na hlavní město. Podle Svazu měst a obcí bylo na obce podáno zatím 16 žalob a mnoho dalších čekají.

Lukl: Církve už berou náhrady

Předseda svazu František Lukl považuje žaloby za legitimní, ale nesprávné, protože jdou zcela proti smyslu restitučního zákona. „I při vyjednávání zákona bylo jasně stanoveno, že nebudou zpochybňovány převody na obce a kraje a že za tento majetek získají církve finanční kompenzaci,“ řekl Právu Lukl.

Dodal, že se svaz bude snažit starosty do blížících se sporů vybavit co nejlepší právní argumentací. Za nevydaný majetek získají církve 59 miliard korun, které jim bude stát splácet 30 let. S inflací to může být až 96 miliard.

Jedenáct žalob za rok

Jen letos bylo podáno na obce jedenáct žalob. Tak např. Arcibiskupství pražské podalo letos v dubnu u okresního soudu v Pelhřimově žalobu na město Červená Řečice na určení vlastnického práva ke čtyřhektarovému pozemku.

Pražská metropolitní kapitula svatého Víta v Praze letos zažalovala u Okresního soudu Benešov obec Lešany o pozemek, který je v územním plánu veden jako rozvojová plocha pro obytné území. Boromejky se žalobou z května domáhají na Brnu vydání 39 pozemků v Líšni o celkové výměře téměř devíti hektarů.

Farnost Mnichovice na Benešovsku usiluje o padesát hektarů v obci Chocerady. Biskupství ostravsko-opavské zažalovalo Hukvaldy na Frýdecko-Místecku o určení vlastnictví k sedmihektarovým pozemkům a třem zdevastovaným budovám tzv. hukvaldského dvora. Obec objekt získala od státu v roce 1991, ale nezapsala ho včas do katastru. Podle církve ho stát vydal neprávem a domáhá se žalobou určení vlastnictví.