Babišovy vysněné centrální nákupy drhnou

Postupně by se měly centrálně nakupovat počítače, mobily včetně tarifů, osobní auta, papír, tiskárny, kancelářské potřeby či nábytek, ale i energie, úklidové služby nebo povinné a havarijní pojištění aut.

Odhodlání a harmonogram je věc jedna, ale uskutečnění je obtížnější, než se zdálo.

Ministerstvo financí již letos na zakázce na xerografický papír vyzkoušelo, jak budou centrální nákupy ve státní správě fungovat. Počítalo se u něho s jednoduchým stanovením tzv. společného standardu. Nicméně bylo předem jasné, že příprava zakázky vzhledem k tomu, že odběratelů má být v budoucnu 1440, jednoduchá nebude. Pro začátek měla být objednávka pro 168 organizací.

Skutečnost byla ještě horší. Příprava zakázky za 60 miliónů, do které se zapojilo jen šest resortů, kde předtím proběhla prověrka hospodaření, trvala více než půl roku.

„Příprava zadávací dokumentace průměrně obtížné veřejné zakázky trvala v případě zapojení více resortů přibližně šest měsíců a vyžadovala asi 10 setkání meziresortní pracovní skupiny,“ shrnula problémy zpráva ministerstva financí.

„Ukazuje se, jak strašná je u nás byrokracie. To, jak funguje tento stát, je katastrofa,“ řekl Právu Babiš.

„Zjistili jsme, že v asi 150 institucích, pro které se papír měl objednávat, mají různé kopírky. Každá kopírka má jinou technologii a jinou prašnost a nevím, co to všechno ovlivňuje. Jde to všechno strašně pomalu. To není normální,“ dodal vicepremiér.

Jen nahlédnutím na webové stránky jednoho z elektronických tržišť spravovaného ministerstvem pro místní rozvoj Gemin během letošního roku dál některá ministerstva nakupovala kopírovací stroje různých značek.

Jen ministerstva zadala do tohoto e-tržiště téměř 2000 zakázek, mj. na mobily, počítače, tiskárny, kopírky, nábytek, zářivky a kávovary. Často jde o nákupy několika kusů. V rámci resortů, tedy včetně jejich podřízených organizací, to bylo 11 350 zakázek. O nějakém sjednocení značek, typů či dodavatelů přitom nemůže být řeč.

Babiš, jehož ministerstvo bude za centrální nákupy zodpovědné jako zadavatel zakázek, přesto trvá na tom, že centrální nákupy jsou výhodné, protože „je přece rozdíl, jestliže se něco nakupuje za 90, nebo 50 miliónů“.

Pilotní ověřování odhalilo ale i jiné problémy, na které zpráva ministerstva upozorňuje. Tak třeba u aut nebude snadné sjednotit standardy, protože bude „obtížné sladit potřeby, požadavky a zkušenosti mnoha organizací s často odlišným charakterem činnosti na technickou specifikaci“.

Třeba celní správa bude jistě potřebovat jiná auta než správa národních parků, připomíná zpráva.

Dokument varuje i před tím, že dodavatelé, kteří získají jakýsi monopol na dodávky pro stát, budou moci tlačit na zvyšování ceny. To Babiš odmítl.

„Zakázka nebude na věky. Ti lidé jsou traumatizováni z organizace soutěží, a tak se snaží dělat dlouhé smlouvy. V normálním světě byznysu to funguje tak, že kdo čím víc nakoupí, tak má mít lepší podmínky,“ řekl Právu.

Problém je podle zprávy také v zákonu o veřejných zakázkách, který nepočítá s dvojstupňovým zadávacím řízením. To centrální nákupy budou, protože nejprve resorty shromáždí zakázky od svých organizací, ale zakázku centrálně zadá až MF.

„Ministerstvo financí je autorem myšlenky centrálního nákupu, takže si myslím, že to měli řádně promyslet, anebo počkat na nový zákon o veřejných zakázkách, který to řeší,“ řekla Právu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Již při přípravě soupisu komodit, které by stát měl začít nakupovat centrálně, začaly resorty licitovat. A tak ze seznamu již vypadly bezpečnostní služby i ubytování a doprava. Zdánlivě nejjednodušší věci, jako jsou tiskárny nebo kancelářské potřeby, se odsunuly až na rok 2018 a nábytek bude muset počkat ještě o dva roky déle.

Některé dílčí centrální nákupy přesto začaly již loni. „Celkové úspory, kterých bylo díky centralizovanému zadávání veřejných zakázek dosaženo, byly vyčísleny na 340,8 mil. Kč bez DPH,“ uvádí zpráva MF. Podílela se na tom hlavně plynná paliva, elektrická energie a počítače a stroje na zpracování dat.