V Sýrii i Libyi se válčí již roky, proč se uprchlíci začali do Evropy hrnout ve velkém až letos?

Z Libye utíkají už delší dobu. Je za tím nakumulování problémů uprchlíků. Než se zvednou, tak to vždy chvíli trvá. Lidé ze začátku nejdříve doufají, že budou moci zůstat v uprchlických táborech a pak se vrátit domů, ale postupem času ztrácejí naději, a když ji ztratí úplně, tak se snáz dají do pohybu. Také se zformovaly převaděčské skupiny, protože je to obrovský byznys, a to také chvíli trvá. A je za tím také zájem některých států, které nekontrolují hranici a nechají tomu volný průběh. Mám na mysli hlavně Turecko.

Objevuje se názor, že jde o řízenou migraci, vedenou jako útok proti Evropě. Může na tom něco být?

Nevěřím na grandiózní konspirační teorie, ale nepochybně ty státy brání migraci nedostatečně, protože jim na tom nezáleží, a také nemají potíže s tím, když bude mít Evropa víc problémů. Jsem hluboce přesvědčen, že když se Rusko rozhodlo bombardovat Sýrii, tak vědělo, že to bude znamenat růst uprchlíků do Turecka a dál do Evropy, a vůbec mu to nevadí.

Může si za ten příval také Evropa sama?

Určitě, protože nebráníme hranice a v některých zemích je takový systém sociálních dávek, který k ekonomické migraci přímo vybízí. A také jsme podceňovali možnou sílu migrační vlny. A pokud to budeme podceňovat dál, tak se dostaneme do skutečných problémů.

Lze tomu zabránit?

Evropa by si hlavně měla přiznat, že krize existuje, a svobodně hovořit o tom, kde jsou její příčiny a co lze dělat. Není jednoduché řešení. Musí jít o kombinaci silových řešení a vyjednávání. Musíme chránit vnější hranici, pomocí síly i humanitární pomocí stabilizovat krizové oblasti. Udělat dohody s tranzitními zeměmi, aby věděly, že je v jejich zájmu neposílat uprchlíky dál. A nastavit sociální dávky tak, aby byly udržitelné.

Evropa se už o něco snaží, je to dostatečné?

Není, ale srovnám-li debatu dnes a před dvěma měsíci, tak se to posunulo správným směrem. Dokonce i Švédsko se nechalo slyšet, že je situace neudržitelná, a to je země, která tvrdila opak a migranty do země v jakémkoli množství lákala.

Budou atentáty v Paříži zlomem, kdy se Evropa probudí z letargie?

Na to je ještě brzy. Není to tak dávno, kdy došlo k atentátu na Charlie Hebdo a košer obchod v Paříži a mluvilo se o zlomu a nic se pak vlastně nestalo.

Dostali jsme se na dno, nebo spíše na vrchol uprchlické krize?

Na vrcholu nejsme, ale doufám, že se tam dostaneme a ta křivka nebude stoupat další měsíce či roky.

Prezident Zeman v úterý na velitelském shromáždění řekl, že by bylo naivní si myslet, že s uprchlickými skupinami nepřicházejí i teroristé. Souhlasíte?

Nepochybně někteří teroristé nebo lidé sympatizující s radikálním islámem v migrační vlně zastoupeni budou. Není možné, aby tomu tak nebylo. Můžeme se bavit o tom, jestli těch lidí jsou desetiny procenta, jedno procento či deset. Každopádně jich není většina. To, že někteří s radikálním islámem sympatizují, že se zapojili do bojů Islámského státu nebo jiných skupin, je ale nepochybné.

Prezident je kritizován za xenofobii. Vymyká se podle vás česká diskuse o uprchlících té, co se vede v Evropě?

Myslím, že se vymyká. Jeho vystoupení 17. listopadu se vymykalo ještě víc. V diskusi zaznívala určitá střízlivost, racionalita, poukazování na možné problémy a hrozby, ale ve chvíli, kdy se to dostane dohromady s nejrůznějšími populisty a stane se z toho hlas populismu, tak to nebude dobře ani pro nás. Právě proto, že jsme dosud měli střízlivé názory. Na rozdíl od mnoha jiných zemí.

Myslíte, že třeba v Německu je diskuse nesvobodná?

V Německu, přinejmenším do nedávné doby v rámci mediálně politických elit, diskuse svobodná nebyla, protože pokud jste zmínil, že mohou být někteří z příchozích radikály, tak jste byl odsunut do pozice populisty, fašisty a extremisty. Přitom o těchto věcech se mluvit má. Myslím, že v tuto chvíli se už debata vede svobodněji, protože některé z těch problémů vyhřezly na povrch.

Tvrdíte, že mladí muži, kteří do Evropy přicházejí, by měli se zbraní v ruce bránit svou zem. Ale je třeba dnes v Sýrii lehké se připojit na tu správnou stranu?

Řekl jsem, že mají s puškou v ruce bránit své rodiny, města, vesnice nebo se jiným způsobem podílet na budování života ve vlastním regionu. Obecně si myslím, že by lidé měli přemýšlet o tom, jak bránit své vesnice, zlepšovat situaci v uprchlických táborech s vidinou návratu domů. Nikoli s automatickou vidinou útěku na druhou stranu zeměkoule. Ta absorpční kapacita Evropy má hranice a nesmí se přepnout, což by mělo negativní dopad jak na uprchlíky, tak na nás.

Měl jsem na mysli fakt, že situace v Sýrii je natolik složitá, že může působit problém orientovat se i místním.

Chápu, že pro mnohé není cestou jít bojovat na té či oné straně, ale to ještě neznamená, že automaticky je jediná cesta z uprchlického tábora z Turecka do Evropy. Tento automatismus by neměl platit. Ti lidé si musí uvědomit, že jejich budoucnost je v rámci jejich prostředí.