Článek
„Příští rok bude rokem, kdy jsem rozhodl, že poprvé od roku 1989 prověřím procesy a postupy pro zabezpečení mobilizační pohotovosti armády včetně povolání vojáků z aktivní zálohy na cvičení,“ řekl Bečvář armádním velitelům.
Podle Bečváře půjde o postupné prověřování. Příští rok chce zjistit, zda by armáda byla schopná povolat ze zálohy jednotky o velikosti roty či praporu – tedy maximálně tisíce lidí – a zajistit jim výstroj a výzbroj.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Vyzkoušíme, zda jsme schopní povolat vojáky, dát jim zbraň a zda jsme schopni je vycvičit,“ řekl Právu Bečvář.
Občanů se tato zkušební mobilizace týkat nebude.
Být připraveni
Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) nikdo nechce vytvářet paniku. Armáda chce ale vyzkoušet raději dopředu, jak bude v případě krize fungovat.
„Nechceme vytvářet atmosféru válečného stavu, ale když chceme o obraně seriózně hovořit, musíme být připraveni i na nejhorší možnosti,“ řekl Stropnický.
V mírové době se obrana státu spoléhá pouze na profesionální vojáky, kterých je dnes okolo 21 tisíc, a na aktivní záložáky, těch je 1500.
V případě krize může vláda vyhlásit buď stav ohrožení, nebo válečný stav. Poté může povolat občany s brannou povinností – všechny odvedené do 60 let. V současnosti by se to týkalo asi 1,5 miliónu mužů. Povinné odvody byly zrušeny v roce 2004.