Článek
Návrh závěrů připravených pro schůzku uvádí, že země by měly své kapacity pro přijetí prvních uprchlíků oznámit už za týden, tedy 16. listopadu. Zdůrazněna v nich je také nutnost posílit vznik hotspotů tak, aby jejich systém pracoval do konce tohoto měsíce.
"Naši lidé v Řecku a v Itálii hlásí, že ten stav je naprosto tristní. V současné době ten systém není funkční," poznamenal při příchodu před novináři Chovanec. Přemístění podle něj není možné, protože migranti zatím nejsou v Řecku registrováni.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Slovenského ministra Kaliňáka připravený návrh závěrů překvapil. "Je to mimořádná rada. A nic mimořádného jsem si tam nepřečetl," poznamenal. Ti, kdo návrh připravili, se podle něj zatím "nepotkali s realitou". Také podle něj hotspoty v zásadě stále nefungují. "Na ostrově Lesbos je hotspot schopen odbavit deset migrantů denně," upozornil Kaliňák.
ČR si bude moci vybírat
Česko už podle svého ministra vnitra oznámilo, že v příštím roce by mohlo přijmout asi 35 procent - podle Chovance přibližně 900 lidí - z celkového počtu migrantů, které by mělo za dva roky v rámci systému kvót převzít. Česko by mělo do roku 2017 přijmout a rozhodnout o žádosti o azyl celkem 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. "Ale bude to záviset na tom, zda se podaří systém hotspotů rozběhnout, zda to bude fungovat," upozornil Chovanec a připomněl, že Česko může případně z bezpečnostních důvodů také konkrétní osoby odmítnout.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák
Český ministr vnitra také upozornil, že návrh závěrů už připouští také možnost omezení migrantů na svobodě do doby, než budou registrováni. Návrh tuto variantu zmiňuje jako "poslední možnost", jak zajistit spolupráci uprchlíků při snahách o jejich registraci.
Migranti mají být nyní přerozdělováni jen z Řecka a z Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160 000 osob. Existuje v něm však 54 000 neurčených míst, neboť Maďarsko se odmítlo stát třetí zemí, odkud by mohli být uprchlíci přesunováni jinam.
